-Nash
Nevím jak a proč, ale z ordinace jsem se najednou ocitl uprostřed chodby a potřeboval jsem ji najít. Dveře ze kterých jsem právě vyšel vykoukla slečna Wellington a prstem ukázala po točitém schodišti. Bez přemýšlení jsem vyběhl nahoru. Stál jsem uprostřed ničeho a jediné co jsem viděl byla postava v černé mikině s kapucí na hlavě. Nesmělými kroky jsem se vydal k ní. Sedl jsem si a nohy přehodil přes okraj střechy. Ona seděla strnule v tureckém sedu a mnula si bříška palců o sebe. Ani se na mě nepodívala, vypadalo to že tady není duší přítomná. Byla krásná,tak moc krásná že jsem z ní nemohl spustit zrak. Rozhodl jsem se prolomit ticho "Ahoj jsem Nash".
Žádná odpověď. "A ty jsi Maggie že ?" pokusil jsem se o úsměv. Jen pokrčila rameny a tím mi dala najevo, že je jí to jedno a měl bych přestat mluvit. Nastalo dlouhé ticho. "Asi bychom to měli zkusit, rodiče i doktorka ví co nám pomůže. Přesně jak říkala Lindsey, začít znovu.
Nic neříkala,jen mlčky seděla. Už jsem chtěl odejít, když v tom na mě upřela své tmavě hnědé oči. " Proč by se holka co nemá žádnou budoucnost měla pokoušet začít znovu? Nevím jak tvoji rodiče, ale můj otec se na mě vykašlal před třinácti lety a moje matka to dělá pro své dobro aby se mě co nejdřív zbavila. A věř nechtěl bys s semnou strávit den, natož týden nebo měsíc".
Nevěděl jsem co na to říct. Nedokážu si to představit. Moje rodina je to jediné co mám a je pro mě největší oporou.
"Věř si čemu chceš, je mi to fuk." řekla lhostejným hlasem. "Fajn tvoji rodiče jsou idoti,ale nemůžeš se tolik stranit od lidí a věř mi nebo ne, ale chci s tebou strávit den,týden a možná i měsíc."
Oči zabodla do těch mých a usmála se. Možná to byl falešný úsměv,aby zamaskovala bolest,ale tak či tak,byl to ten nejkrásnější úsměv jaký jsem viděl, a v tu chvíli mi tělem začala proudit elektřina. Tohle s semnou dokázala udělat jenom jedna jediná osoba.. Amy
ČTEŠ
Complicated
FanfictionPříběh dvou zničených "dětí",kteří si hledají cestu nejen k sobě,ale i k jejich srdci.
