O 3 měsíce později.
-Maggie
"Jsme tady,vystupovat" křičela na mě mamka z předního sedadla. Neodpověděla jsem ji, ostatně jako vždycky. Vlastně jediný s kým mluvím je moje doktorka slečna Wellington, sice to chvíli trvalo než jsem ji odpověděla třeba i na pitomé "Dobrý den" ale má moji důvěru,je jediná komu věřím. Nenutí mě do věcí,které nechci,nic ode mě neočekává a hlavně vidí jaká jsem.
"Ahoj Maggie." Pozdravila mě, když jsem vstoupila do velké luxusně zařízené ordinace.Zatím co jsem se usadila do bílého křesla, slečna Lindsey ještě šla za mou matkou,která si vždy stěžuje jak má těžký život,jak má strach že to s semnou dál nezvládne, ale nikdy ji nenapadlo jak se cítím já. Je stejně sobecká jako můj otec, který mě opustil když mi byly čtyři roky. Po pravdě, jsem stejná.
Ale je mi to fuk, nepotřebuju ani jednoho, dokážu se o sebe postarat sama.
V ordinaci jsem si všimla něčeho neobvyklého a to vínově rudé valendy, která stála hned vedle mého stálého křesla. Asi tu je proto,že předtím tady byli jiní pacienti,nejsem jediná kdo tu chodí,ale proč přemýšlím nad blbostma?! To je jedno. Z mých myšlenek mě vytrhl hlas Lindsey,která seděla za svým velkým dřevěným stolem.
V tom vtrhl do místnosti vysoký,hnědovlasý kluk. Když mě uviděl, zadíval se mi do očí a já se začala ztrácet v jeho světlých očích, motýli mi poletovali v břiše, cítila jsem jak mi zrychluje tep a srdce přestalo bušit. Po chvíli odvrátil pohled a já si uvědomila co jsem právě udělala. Vyvolal ve mně emoce,to z čeho mám největší strach. Musím s tím přestat a to hned!! Nedívej se na něho!! Nemysli na něho!!
ČTEŠ
Complicated
Hayran KurguPříběh dvou zničených "dětí",kteří si hledají cestu nejen k sobě,ale i k jejich srdci.
