,,Mě to prostě nebaví," rozčiloval se Módi
a už dobrou hodinu seděl nad knihou.Wanda seděla na semišovém křesle a pomalu vzhlédla. ,,To opakuješ stále dokola, ale tím že budeš koukat všude kolem se to nenaučíš," poučovala ho moudře.
,,Taky mě to nebaví," přidal se Mangi a dál se trápil nad papírem a brkem.
,,Módi naučit se historii svých předků a především Devíti světů je velice důležité. Jako potencionální král musíš znát chyby i dobrá rozhodnutí minulých králů," další unuděný výraz zlatovlasého chlapce raději přehlédla.
,,Ale vždyť u toho usnu, je to nudně napsaný," stěžoval si dál.
,,Je to historie psaná podle skutečných událostí, není to humorná povídka, nemá to být napsané vtipně, ale pravdivě," další poznámky si naštěstí nechal pro sebe a dál se věnoval nenáviděné činnosti.
Wanda se zvedla a došla k mladšímu z chlapců, který něco zoufale zaškrtával v papíře.
,,Musíš ty čísla sečíst ne dělit," vysvětlila a na důkaz svých slov skrtla špatný postup a napsala číslice správného.
,,Myslíš, že to budu opravdu potřebovat?"
,,Samozřejmě, že si to myslím a teď nemluv a počítej," podala mu nový čistý papír.
Ona sama se usadila opět v křesle pohled upřený k oknu kde se pomalu, ale jistě stmívalo.
,,Teto, půjdeš ši še mnou hlát s panenkami plosím?" optala se malá holčička zatímco čarodějku tahala za šaty z křesla.
,,Jistě, ale proč nepožádáš maminku, nebo tatínka Trúd," optala se žena zvědavě a klusala za dívenkou.
,,Táta něčo šepišuje, ply je to moc důlesity a maminka žikala ať šeknu tetě" odpověděla holčička důležitě a popadla do rukou panenku s černými vlasy jako uhel.
Přesně tohle si mohla myslet. Jane ji už mnohokrát před dětmi nazývala tetou, kolikrát ji požádala, aby je hlídala, nebo si s nimi hrála by nespočívala na prstech jedné ruky. Převzala si tedy zrzavovlasou panenku a dopodrobna si vyslechla osobnost každé z nich.
,,Tohle je Inge," ukázala na černovlásku, ,,a toto je Alva," představila i zrzku. ,,Obě bydlí v tom domešku a jsou sousedky víš, chodí spolu na šajové dýchánky a na plojištky kočárem," vyprávěla a ukazovala bílý kočár tažený dvěma koňmi
Wanda jen přikyvovala. Když byla malá panenky milovala a tak s úsměvem předstírala úžasnou projížďku lesem i velmi důležitý rozhovor při šálku čaje na verandě honosného domečku.
Na hodiny se podívala teprve až se malé dívence začaly zavírat očka a dvoum chlapcům spadla hlava přímo do rozdělané práce se kterou moc nepohli.
,,Trúd," oslovila ji jemně, ale ona jen něco neslyšně zamumlala a upadla do hlubokého spánku.
Čarodějka uklidila hračky. Popadla dítě do náruče a tichými kroky ji nesla po schodišti přímo do pokoje označeném jejím jménem. Uložila ji do růžové postýlky s nebesy, přikryla ji nadýchanou duchnou a políbila na čelo. Zatáhla nařasené závěsy, zhasla svíčku a vydala se za dvěma chlapci.
,,Módy, vstávej," zatřepala s ním, protože ho opravdu nehodlala tahat až do postele.
,,Cože? Jo? Já čtu jen jsem se zamyslel," vyjekl zděšeně, zmateně přitom koukal kolem sebe.
,,Vidím jak přemýšlíš. Dočíst to můžeš zítra, bude deset hodin, už dávno jste měli být v posteli. Utíkej," vysvětlovala popohánějíc chlapce ze židle.
,,Mangi, taky vstávej honem."
,,Co se děje?" zamžoural mladší z chlapců.
,,Bež do postele, tu se moc nevyspíš, běž za bratrem ano?"
V polospánku se oba vydali pryč, ale ještě předtím jednohlasně řekli: ,,Dobrou noc teto Wando," a byli pryč.
,,Tak tady jsi," zasmála se najednou žena, zatímco čarodějka seděla v královské kuchyni a upíjela ze skleničky víno.
,,Ahoj. Co jsi dělala celou dobu?" zeptala se žena s kaštanovými vlasy.
,,Samé nudné věci například odepisování na dopisy. Taky jsem musela asistovat Thorovi. Děti už spí?" zeptala se a nalila si také vína.
,,Jo," přikývla a na ex vypila obsah číše.
,,Podívej vím, že je hlídaš často a moc nás to oba mrzí, ale my teď nemáme čas a sama dobře víš, jak se chovají s chůvami," omlouvala se brunetka.
,,Vím, nevadí mi to právě naopak, jen je to občas náročné uhlídat tři třeštidla."
,,Těžší než čtyři draky?"
,,Je to jiné než s draky, obě strany mají své výhody i nevýhody. Například u dětí nehrozí, že někoho spálí," zasmála se čarodějka.
,,Pravda," přitakala druhá žena, ,,měly bychom si někdy udělat dámskou jízdu, od doby co se ti tři narodili nemám moc možnost si oddechnout, mohlo by to být příjemné."
,,To není špatný nápad,
naposledy jsem měla dámskou jízdu a Nath," povzdechla si nechtěla na to vzpomínat a ani neměla, strašně ráda by vrátila čas bohužel touhle schopností neoplývala.Jane se přestala usmívat, když si všimla zbloudilé slzy na tváři mladé čarodějky. Pohladila ji po zádech, aby ji utěšila, podpořila, přivést na jiné myšlenky ji však nedokázala.
,,Možná bylo lepší, že to tak skončilo," pokusila se odlehčit atmosféru.
,,Jo možná."
,,Nikdy jsi mi neřekla co se vlastně stalo," nadhodil brunetka.
,,Já vím. Promiň, ale už je pozdě měla bych jít spát," narychlo dopila víno, které zbývalo a na zmatenou Jane se při odchodu ani nepodívala, nechtěla, aby viděla její slabou chvilku.
ČTEŠ
The gods are above us
FantasyV Ásgardu je konečně mír a řád. Na trůně sedí právoplatný syn Ódina pod jehož rukou vzkvétá celá země. Mladá Wanda Maximoff se konečně cítí doma, její díru v srdci naplnil hřejivý klid a ona může opět volně dýchat. Situace se však rychle změní a z...