V Ásgardu je konečně mír a řád. Na trůně sedí právoplatný syn Ódina pod jehož rukou vzkvétá celá země.
Mladá Wanda Maximoff se konečně cítí doma, její díru v srdci naplnil hřejivý klid a ona může opět volně dýchat.
Situace se však rychle změní a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ne tohle si na sebe prostě nevezmeš," protestoval už po sté bůh slunce Frey a pohoršeně se díval na zelené šaty, které si na sebe čarodějka navlékla.
,,Proč ne nejsou tak špatné, že ne Baldure," oslovila druhého boha sedícího na posteli.
,,Vynechejte mě z toho prosím, na protesty Freye dnes nemám náladu," zabručel bůh krásy znuděně.
,,Jsou strašné, tmavé a budeš v nich bílá jako smrtka," rozkládal světlovlasý muž rukama.
,,Fajn vyber co chceš," rezignovala Wanda a odhodila zelené šaty na pohovku.
Alespoň měla dneska poprvé čas podívat se do zrcadla. Bílá barva obličeje zdobená tmavými kruhy pod očima z probdělé noci, nevypadala zrovna nejlépe. Moc dobře věděla, že služebné umějí zázraky, ale nebyla si jistá zda na tohle budou stačit, přeci jen dnes se měla konat oslava na počest zesnulé královny Friggy, musela tedy logicky vypadat přijatelně.
,,Tyhle," ukázal blonďák na světle růžové šaty, o kterých neměla tušení kde je vzala.
Šaty měly širokou vrstvenou sukni, na spodu ji zdobyly tmavší růže. Stejně tomu bylo na hlubším výstřihu, jenž květy přímo lemovaly. Rukávy spadaly pod ramena a dodávaly celému outfitu tu pravou eleganci.
,,K mému zděšení s ním musím souhlasit, jsou opravdu pěkné," pokýval uznale hlavou hnědovlasy Baldur.
,,Díky," zaradoval se Frey, ,,myslím, že pro tuto příležitost se hodí náramně dobře. Jsou přesně takové jaké by naše královna ráda viděla kdyby mohla."
,,Jo máš pravdu," přitakala čarodějka, ,,dej si pozor, aby ti to nestoupla do hlavy Freyi," napomenula blonďáka, jemuž se na tváři objevil pyšný výraz.
Vytrhla šaty z rukou boha a zamkla se v koupelně. Chvíli bojovala se šněrovačkou a uspořádáním nařasené sukně, přeci jen byla stále tak nějak zvyklá, že si vezme první tričko a k tomu jeany. S výsledkem byla spokojená, dokonce více než to, musela uznat, že růžová jí sluší, ačkoli si vždy říkala jak tu proklatou barvu nesnáší.
Vyšla z koupelny za účelem ukázat se oboum mužům, ale ani jeden již v místnosti nebyl, místo nich stály u kosmetického stolku tři služebné, každá držela v rukou nějaký zkrášlovací předmět až se Wanda zděsila co vše mají v plánu na ni patlat. Odevzdaně se posadila na pohodlnou židli a nechala je dělat ty své zázraky, ty totiž právě teď potřebovala...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
S úsměvem se dívala na dění kolem sebe. Měla za sebou tu nejsmutnější část celého dne, jímž byl srdceryvný proslov syna zesnulé královny, teď už je čekalo jen oslavování. Nikdy by si to nepřiznala, ale přesně tohle potřebovala, vidět kolem sebe úsměvy a energické páry prohánějící se po tanečním parketu.
,,Proč nejdeš tančit?" optal se jí známý hlas.
,,Na tanec jsem nikdy nebyla Thore to bys ovšem měl vědět," škádlila boha hromu.
,,Víš co se říká, lidé se mění, včera jsi mohla tanec nenávidět dnes ho můžeš milovat," usmál se Thor a posadil se přímo vedle ní.
,,Tady někdo četl citáty pozemšťanů."
,,Ano patří k devíti světům a já vždy rád objevuji nové věci. Lidé jsou skutečně zajímavé bytosti," vysvětloval zapáleně.
,,Myslím, že tvé názory nesdílí příliš mnoho Asgarďanů."
,,Nemusejí, každý máme právo na vlastní názor, bez ohledu na to je-li to král, nebo farmář."
Wandu jeho proslov opravdu potěšil, hodil se na tuto pozici ať už říkal co chtěl. ,,Opravdu se hodíš na krále a já si myslím, že lépe než s tvou vládou by se už nikde neměli," usmála se a pohladila boha po rameni.
,,Vždycky jsi tak milá dokonce i na lidi co si to nezaslouží."
,,To víš dobrosrdečnost máme my lidé v sobě. Vy bohové byste se mohli učit," vtipkovala žena s kaštanovými vlasy.
,,Výborný nápad, ale realizovat si ho budeš sama na to bych neměl dost zdravému rozumu," oplatil ji.
,,Můj králi, je tu lord z Alfheimu a rád by si s vámi pohovořil o samotě bylo-li by to možné, co mám odpovědět?" před nimi se objevil mladý poslíček, celý udýchaným jak celou cestu běžel s důležitým oznámením.
,,Nemusíš říkat nic hned jdu. Omluv mě."
,,Jasně jen běž," usmála se a opět se uchýlila ke staré dobré láhvi červeného vína...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
•Poznámka autorky•
Tak máme tu třetí kapitolu a já jako vždy doufám, že se vám líbila. Budu samozřejmě moc ráda za vaši zpětnou reakci.
