Láska neni Sázka/Sázka neni Láska

3.

Will
Jen co jsem přišel domů, skopnul jsem boty do botníku. V kuchyni sedel táta a četl noviny máma experimentovala v kuchyni a mladší ségra Jackie si hrála na krémovém koberci s panenkami. Moje máma, od té doby, což jsou přesně tři roky, kdy si s tátou udělala Jackie, je doma, jelikož jak sama říká se nudí, zkouší vařit, přesto že za 1 nikdy nevarila za 2 neumí vařit za 3 dřív vařil táta, protože má předky z Itálie nebo co za 4 nikdy se neptá jak moc odporné to je za 5 táta ani neřekne jak odporné to je a za 6 vždycky jenom řekne, že se jí to moc povedlo, máma se uculi. Nedivím se, ze ještě ten večer slyším z ložnice divné zvuky. Fuj. Copak jim s Jackie nestačíme. Upřímně bych si vystačil i sám. To byla fakt skvělá novina, když mi řekli, že budu mi sestru, přesto že jsem se jich o nic neprosil. Oba mají podle mě svůj věk (je jim kolem třiceti). Oni ale říkají, že mají i věk na to, udělat si ještě další tucet dětí. No to bych se odstěhoval.
"Chceš jist?" Moje máma zvedla hlavu od kastrolu s nějakym vynálezem. Upřeně jsem se podíval na kouřící kastrol. "Myslíš, že se to dá jist?" Trošku jsem si odplivl. Mámu to namichlo a dotčeně hodila kastrol na kuchyňskou linku. Táta zvedl oči od novin a upřeně se na mě podíval. "Copak jsi to řekl, ty floutku? Dostaneš, to co ti maminka uvaří. Jen mu to dej Sheryl, moc se s nim patláš," křikl na mě táta. Stal skoro u mně, vůbec jsem z něj nemel respekt, byl mi někde támhle u Marsu. Máma ho poslechla. Vytáhla kastrol a nandala mi poradnou porci, něčeho co připomínalo hromádku od prasete. Smrdělo to úplně podobně. Mel jsem nechuť to jíst! Znechuceně jsem se posadil ke stolu a máma mi to dala ke stolu. "A opovaz se to nesnist. Do posledního drobku to bude vylizane. Jackie to taky snědla, vid zlato?" Táta pohladil Jackie po vlasech, ta se usmála. Spolikal jsem první sousto a myslel jsem, že to jídlo odnesu sousedovi, který má psa. Ale nevím, jestli tohle by bylo dobrý i pro psa. "Nechutná?" Tátův provokativní tón, mě urazil. Myslel jsem, že vstanu a půjdu se s nim poprat. "Mamí, Tatí, půjdete semnou do pokoje, chtěla bych abyste mi už sestavili ten domeček pro panenky, prosím!" Moje malá tříletá sestra, vstala ze země a odvedla rodiče z kuchyně nahoru do jejího pokoje. To jsem viděl, jako dobrou příležitost, jak se toho hnusu Zbavit! Vyletěl jsem ze židle a letěl na záchod, kde jsem to splachnul, ale trošičku jsem tam nechal, aby to nebylo podezřelé. "Sheryl, vždyť ten zmetek tam je sám, bůh ví, jestli by to jídlo nesplachl třeba do záchodove mísy, nebo co já vím." Ozvaly se kroky. "No tak, na ke hned nemusíš tak štěkat. Děláš, jako kdyby jsme dole měly vězně," štěkla opět máma.
"Já si myslím, že k tomu nebude mít daleko!" Ozvaly se opět kroky, ale šly nahoru.
"To jako z našeho syna, děláš nějakého kriminalnika?" zajecela máma hystericky.
"No nemam pravdu? Podívej se na tu partu, kolem které se motá. Jeden floutek vedle druhého. A co to před týdnem provedl té učitelce, jak dál špendlíky na židli? Jéžíš, mě se teď to jméno, nevybavuje, jaká ze to byla?" zeptal se táta.
"Byl to Velbloud!" Narážel jsem na naší matikářku, které prakticky jinak nikdo neřekne.
"Cože?"
"Velbloud!"
"To je blbost, žádnou velbloudovou tam nemáte!"
Aha, to by nepochopil.
"Prosím tě, chováš se jak malej kluk, jsi horší než ten kluk!" Vybuchla máma.
"Já? Kdo tady živí rodinu? Kdo se o všechny stará?" křikl táta.
"Já musím zůstat doma s Jackie, vařit, prát, uklízet a řešit problémy našeho puberťáckeho syna a co ty? Jen se válíš v kanceláři!"
"No dovol? Abych ti připomněl, že se nevalim v kanceláři, ale tvrdě makám, díky mě máte co máte!"
"A ztloustnul jsi!"
"Co prosím?"
"Jsi tlustej!"
"Tak tohle přestává všechno!"
"Taky si myslím," odsekla naposledy máma a sešla dolů po schodech.
Talíř byl prakticky skoro prázdný.
"Ty jsi to snědl?" divila se.
"Zatnul jsem zuby."
Máma se usmála. "Vidíš a to jsi s tím měl problém." Taky jsem se slabě usmál a v hlavě jsem se řechtal smíchy. "Mohu odejít?" Máma překvapeně kývla a já vyšel z kuchyně a zamířil nahoru. Cestou nahoru jsem ale zahlédl jak si táta obléká sako a drží v ruce vizitku na květinářství Rose's. Tiše jsem se zachechtal a on mě probodl pohledem. "Bůh ví, jestli ty budeš tak šťastný jako já. Střídaš holky jako ponožky."
"Snad moje věc ne?"
Táta si odfrkl a vyšel ze dveří.
Když jsem vyšel do schodů, před mým pokojem stala Jackie. Naštvaně ruce má prsou. "Nojo, tak co chceš?"
"Koupíš mi zítra, ty dobrý karamelky ze Sweet shopu?"
"Vždyť jsou drahý, bych se nedoplatil!"
"Mamí, Will to jídlo nesnědl!" Začala řvát.
"Nojo, tak mě ale musíš krýt dneska večer, chtěl bych totiž s kluky má takovou akcičku," zeptal jsem se jí na rovinu.
"No tak to mi je koupíš dvakrát!"
Vzdychnul jsem.
"Nojo, ale teď bež zpátky do svého pokoje, nebo si to rozmyslim!"
Jackie zajásala a rychle vyběhla na chodbu.
Oddechl jsem si. Půjčím si od Jamesova otcima Rawyho. James mu občas bere peníze a on si toho ani nevšimne, pak za nějaký čas, 'No Rawy, já si půjčil trochu Peněz jestli neva?'
On si totiž asi své peníze ani nepočítá. Je bohatý tak, že si je počítat ani nemusí.
Sednul jsem si k počítači a zapnul skype. My čtyři jsme byli propojeni, takže jsme se viděli všichni navzájem, no však to znáte. Ovšem, když jsem se přihlásil, tak jsem zjistil, že z naší konverzace patrně zmizel Harry. Trochu jsem se podivil.
Josh: Nazdar chlape, kde jsi? Už tady na tebe čekáme, přes půl hodiny!!!
Skype zapípal a mě přišla zpráva od Joshe. Will: Máma mě nutila jist, nějaký její experiment!!! Fuuj, chutnalo to jak hromádka od divočáka!!! Ble..
James: Magore!! Otcim zaplatí i jídlo a ty se cpes experimenty!!!
Will: Naštěstí jsem skoro polovinu splachnul do záchodove mísy!!!
James: Super!!!
Will: Proč tu není Harry?
Josh: No tohle tě dostane!!
James: No to Teda!!!
Will: Tak coo?
James: Ten idiot do naší konverzace přidal i Susan!!! Normálně nám sem psala a furt nám telefonovala!!! Fuuj, nechápu jak s ní může chodit, vypadá jako slepičí zadek!!!
Will: Ehm...ehm, já tu ještě jsem!
Josh: A ty jses taky blbej, vždyť je totálně vymaštěná!!
Will: No jo jsem si to měl, uvědomit dřív..
Josh: No to měl!!!
James: Jo!!
Will: Vy jste ji odebrali?
James: No jak sis stihnul všimnout, tak nejen ji!!!
Will: Proč i Harryho?
Josh: Copak si to neuvědomujes, vždyť ji sem přidal!!!
James: Fuuuj!!!
Will: Ještě, že jsem jedl experiment!
Slyšel jsem zaklapnout vchodové dveře. To bude táta, s tou kytkou! To se nesměju, až ho máma vyhodí z domu. Ucítil jsem prudkou vůni růží. Myslel jsem, že se udusim. Nenávidím, takové prudké vůně, nebo spíš smrad? Čekal, jsem u schodů až uslyším křik, tak dostanu záchvat smíchu. Ale to se nekonalo, spis jsem uslyšel hodně hlasitý polibek! Fuj! Myslel jsem, že se pozvracim, nic proti lásce rodičům samozřejmě, ale ti moji? No to nechce nikdo. Sebral jsem se a šel opět do pokoje. Lehnu si na postel a přemýšlím. Najednou jako by mi do hlavy naskočila Katy Segwenova, ale pak zase vyskočila. Nechápu co se to semnou děje, od té doby co je ve třídě, mě stejně nějak nevzrušuje.

Mobil! Zvonil, jako splaseny! Myslel jsem, že ho zaslapnu. Byl to James.
"Nazdar Korbiči, tak jsem to s otcimem domluvil od sedmy! Přijďte, Rawy už chladí pivo!"
"No to si nenechám ujít, ale víš, že o té party ví o Harry? Co když si přivede tu svoji nanynku?" Mel jsem obavy.
"Pokud ji přivede, tak se o ní postará Rawy, na střední dělal Judo!"
"Super, no tak to bych si teď přál, aby přišla."
"No to Teda, by dostala takovou, že už by k nám nepachla, ani kdyby byl pod námi zlatý poklad."
"No kvůli tomu pokladu by se asi vrátila," zvaznel jsem.
"Ach, já Zapomněl, vždyť ona je štětka. No tak to jo, pokud by chtěla znova vzlétnout nohama napřed."
Zasmál jsem se. Představa, jak Susan letí oknem mě pobavila.

Rodiče jsou dole a nedávají žádné známky, že by nás potřebovali. I když Jackie řve asi půl hodiny, že jí nikdo nepřečetl pohádku před spaním. Rozhodl jsem, že si zahraju na hodného bratra a přečtu ji to sám.
"No tak já ti to přečtu, jestli chceš?"
Jackie už stála na chodbě v kralikovem pyžamu. Nadšeně prikyvovala.
Dovedl jsem ji do jejího pokoje a sedl si na její postel.
Pomohl jsem ji do peřin a přikryl ji.
Podala mi knížku, kterou měli rozectenou.
Název na knížce byl zvláštní. 'Princezna Rozinka a kouzelná chůva.'
"O čem to je?" Název knihy mě dostal.
"O princezně Rozince," řekla, jako kdybych to nečekal.
Otevřel jsem obsah knihy a už samotné písmo m nudilo.
"Vis co, mohl bych ti říct něco, co se mi stalo, když mi bylo dvanáct. Co říkáš?"
Jackie sice přikývla, ale viděl jsem na ni, že by radši slyšela, nějakou vymyšlenou ptakovinu o nějaké Rozince.
"No, tak asi začnu ze Když mi bylo dvanáct, tak k nám do třídy přišel nový spolužák, jmenoval se James a naše parta, kde jsem byl já, Harry a Josh jsme si ho hned zamilovali. To ho jednou napadlo dat učitelce do kafe projimadlo a vis co se stalo?"
Jackie zbystřila zrak i sluch. A zakroutila hlavou.
"Ta učitelka to vypila, ale pak ji bylo moc špatně, tak že musela porad chodit na záchod a nás si už nevšimala."
Jackie se zasmála. Byl jsem rád, že se jí to líbí.
"No a tohle tě taky pobaví, takhle jednou jsme na jednoho učitele, který neměl vlasy..."
"...proč nemel vlasy?" skočila mi do řeči.
"No asi mu je maminka vytahala, protože moc zlobil," zavtipkoval jsem.
Jackie se zase zasmála.
"No tak jsme zkoušeli jak lítají slupky od banánů a jemu to přistálo na hlavě!"
Jackie se začala strašně moc řechtat.
"Od té doby mu neřekneme jinak než Banánovnik."
"A ještě něco mi řekneš?"
Podíval jsem se na hodinky. Půl sedmy.
"Už musíš jít spinkat. Ale zítra ti zase něco povím jo?"
Jackie se trošku zamracila, ale pak jsem ji dal pusu na čelo a hned usnula.
"Dobrou Jackie."
"Dobrou."
"Ať tě blechy šťípou celou noc."