Láska neni Sázka/Sázka neni Láska

2.

Will
Harry nás odpudivě tahnul. "Chci abyste poznali mou lásku." Jen jsme se na sebe s Joshem podívali, James povytanul obočí. "Je ta holka ještě daleko?" "Já tam nechci!" "Proč ji musím poznat?" "Vždyť bude stejně ošklivá jako ty Harry!" Jo dlouho, s námi mel Harry trpělivost, ale po tomhleni mu praskly saze. "Takže já jsem podle tebe hnusný jo?" "Harrýčku, to jsi ty?" Známý hlas se rozlehl po celé ulici. Susan nakracela ve svých vysokých podpatcích přímo k nám, ale hned jak mě uviděla, cukla. "Proč jsi mi neřekl, že tady bude taky?" zeptala se chladně. Harry se zatvaril nechápavě. "Já myslel, že jste se rozešli v dobrém." Našpulil jsem pusu, Harry je hňup! Přebral mi holku! Ustoupil jsem o pár metrů od nich. "Bohužel, se toto nekonalo," odfrkla si Susan. Přistoupila k Harrymu s omotala se kolem něj, jako had. Harry se na mě, jen lišacky usmál. 'To mu nedaruju' "No a co si jít někam sednout?" zašvitořil Harry, jako kdyby se nic nestalo. Tak za prvé, tak nějak mi přebral moje holku. Za druhé, dělá jako kdyby to byla moje vina a za třetí, teď dělá, jako kdyby nic. "Jo já bych Teda šla,"řekla afektovanym hlasem Susan. Už byla na odchodu, když jsem se jen tak zeptal. "To mam jít jako taky?" Susan, jako kdyby si odplivla, mam snad nějakou nakazlivou nemoc?! "No jasně, že muzes, proč bys nemohl?" Upřímně Harry, vůbec se mi nechce, ale chci vědět co budou dělat se Susan, tak jsem šel. Cesta byla divná, byl jsem zvyklý, že Susan byla vždy jen semnou a teď byla obtahlá kolem Harryho. Nakonec jsme došli k obchodnímu centru. Susan navrhla, abychom šli do Starbucks. Harry vyměknul, souhlasil jako poslušný pejsek. James a Josh nějaký zájem nejevili, oba měli v rukou mobily a hráli nějakou hru, pochybuji že slyšeli, že jdeme do Starbucks. Objednala si kafe a ještě se kolem Harryho tak nakrucovala, až jsem pochopil, že chce, aby to Harry za ni zatáhnul. Taková štětka to je. Harry si ale nic nedal. Rozhodla, že si sedneme tam kam chce. Bohužel místo bylo jen pro čtyři a nás bylo pět. Jako kdyby to udělala naschvál. "Ops, tady je jsou jen čtyři místa, to je smůla," prohodila nalakovanym drápem. "No, tak proč si nesedneme sem, tady je pět míst," ukázal jsem na vedlejší stůl. Susan jen Našpulila pusu. Harry se tvářil nepochopeně. "Ehm no, tady na to stole je flek." Ohlédnul jsem se, abych se podíval jestli tam je. Mezitím, ale Susan řekla, ať si sednou. Když jsem zjistil, že tam nic není a Ohlédnul jsem se, všichni čtyři už seděli na miste. "No, žádný flek tam není." Susan jen kývla a napila se kafe. "Není to trapné, že si tam budete sedět čtyři a já tady sám?" Susan znuděně zvedla oči. "Ne!" James a Josh zvedli oči z mobilů a šli si sednout ke mně. Aspoň, že jsem měl kamarády, kteří zůstali při mně.
Harry tam zůstal sám. Teda ne tak úplně se Susan. Nakonec jsme s kluky uznali, že tu je docela nuda. "My půjdeme," řekl jsem. Susan se zase znuděně otočila, jako kdybych se o něco prosil. Harry se neusmival. "Proč?" Ptal se jako kdyby o ničem nevěděl. Zato Susan se rozjela pusa. "No už bylo načase!" To už jsem nevydržel a ukázal na ni prostrednicek a odplivl si. Kamarády jsem pobidnul, abychom šli. Harry zůstal vypoulene koukat a Susan dal pila kafe, jako kdyby čekala, že to udělám.
"Kráva!" Vyšli jsme z obchodního domu a zamířili k nedaleké hospodě. "No Wille, upřímně my jsme si ji moc nevšimali. Co se vlastně dělo?" Chtěl jsem si dat hlavu do dlaní, ale už jsem tu nevdecnou stetku nechtěl řešit. "To nechte plavat, chcete pivko, zvu vás!" Vytáhl jsem peněženku. No prostě když teď nemusím strkat prachy do Susan, tak mi vyzbydou pro mé kamarády, kteří jsou daleko lepší než ona. Jen co jsme jen tak popíjeli, hospodský zjistil, že nám je "Jen" sedmnáct a vyhodil nás z hospody. Rozhodl jsem se, že to zkusíme někde jinde. Sli jsme ulicemi a hledali hospodu, kde nás ještě neznali. "Stejně ty mejdany u tvého otcima jsou úplně nejlepší, nikdo nás nebuzeruje kolik nám je," řekl Josh. James s úsměvem přikývl. Ano, to on má úplně nejlepšího otcima na světě. Řekněte, kdo by vám dovolil mít doma mejdan a ještě vám zaplatí alkohol, i Když vám není osmnáct. Ale skoro už bude, takže neřešíme. "Jen musíme doufat, že si tam Harry nepřivede tu svoji nádheru," zabrucel jsem. Kluci přikývli. Jen co jsme se tak bavili, jsem nestihl vnímat, že jsem do někoho narazil. "Jééé, pardón," ozvalo se. Otočil jsem se a spatřil jiskřivé zelené oči. Katy Segwenova! Ta nová spolužačka. Spadla ji asi taška s nákupem, když jsme do sebe narazili. "Ehm, my jsme se snad už dneska viděli ne?" prohodil jsem. Sehnul jsem se k zemi, abych Katy pomohl s tím rozsypanym nákupem. Katy zvedla oči a důkladně jsi mě změrila pohledem. "Hele a vis, ze si tě i docela pamatuji?" Její spisovnost mě doslova šokovala. "No, já jsem Will." Katy se usmála. Pak se otočila i na Jamese a Joshe. "Ehm, Josh a James." Katy kývla. A měřila si je pohledem. "Vy jste bráchové?" zeptala se. Josh a James se nejdřív na sebe nechápavě podívali, ale pak zakroutili hlavami. Ani jsem si v tom šoku nevšiml, že Katy drží za ruku nějakého malého klucinu. "Ehm, to je snad tvůj kluk?" ukázal jsem na kluka, který se zamračeně usklibl. Katy se mírně zasmála. "Ještě aby, néé to je můj bráška George." Líbezne se usmála. "No tak ráda jsem vás poznala, tak zítra ve škole,"zamavala a odešla. Jen co odešla, Josh a James se začali neskutečně smát. Nechápavě jsem se zeptal: "Co je?" James se usklibl. "Najednou se rozejdes se Susan, najednou přijde k nám do třídy nová holka a ty ani nebudeš zahálet co?" Co? Já k té holce nic necítím, ale popravdě. "Ne, není to můj typ, ale přijde mi hodná." To jsem fakt nelhal, oproti Susan byla Katy na jiné úrovni, ale to ji samozřejmě říkat nemusím. "Od kdy ty řešíš podle typů?" Josh s Jamesem mě očividně nevěřili. "Vždy jsem to takhle řešil, nebo podle velkých věci, co mají holky." Kluci se začali smát, tím jsem je očividně odboural a už mě s novou Katy přestali otravovat. Mel jsem pravdu, je to milá holka a je s ní ocem mluvit, takových holek je na světě málo, ale chodit s ni, nebo klidně zajít dal, bych asi vůbec neunesl. Promiň Katy.