8. Sklenice

13 6 2
                                    

Do místnosti vklouzla vysoká žena v šedém kabátě. Byla by nenápadná, kdyby zdvořile nepozdravila.

Usmál jsem se na ni, jako na všechny zákazníky a přispěchal si ke stolu, k němuž se posadila.

„Tak co to bude?”

„Capuccino. A... Jaká máte vína?”

Začal jsem s očima přilepenýma na stropě vyjmenovávat naši širokou nabídku. Jakmile přikývla, odešel jsem za pult a začal připravovat vytoužené nápoje.

V kavárně bylo ticho a prázdno. A já byl plný energie. Musel jsem se začít vyptávat.

„Co vy tady tak sama?”

Pověděla mi, jak odvezla své děti na kytarovou besídku, a zatímco se připravují, ona se musela skočit uklidnit nad skleničkou něčeho dobrého.

Dozvěděl jsem se, jak její syn bude hrát poprvé a je z toho strašně nervózní. A dceři, již zkušená v tomto oboru, se to minule strašlivě nepovedlo a chce si teď napravit svou špatnou reputaci.

„To bude takový propadák,” zabořila ruce do dlaní žena.

„Tak se na to hezky připravte,” položil jsem před ni kávu a šedé víno. „Nechte si chutnat.”

Teď jsem zjistila, že jsem to ještě nevydala XD Je to napsaný chvilku po mé kytarové besídce. Inspirovaný maminkou a jejím šedým vínem :3 Mimochodem, tentokrát jsem to zvládla. Protože moje lásenka neseděla vedle mého bratra, se kterým plánovala veliký fajt. Ta nepřišla. Znovu by tu chybu už neudělala 😔

ŘÍJENTOBERKde žijí příběhy. Začni objevovat