Starý Alvin, který na ni byl ještě stále poněkud naštvaný za její neúctu k jeho léčitelskému umu, ji poslal nad ránem alespoň na chvíli prospat. Do té doby totiž pořád pomáhala se zraněnými, a co dvě hodiny byla u Magnuse, aby mu dala lektvary. Zdřímla si ale jen trochu a už byla zase zpátky.
Zamířila rovnou k jeho lůžku, když se odtud ozval hluk a klení. Rozběhla se, stejně jako mladý lékouzelník, se kterým se včera bavila. Magnuse našli na zemi, jak se pokouší vyškrábat zpět.
„Co jsi prováděl?" ptala se s vyděšeným výrazem, když ho ukládali.
„Co asi? Chtěl jsem vstát. Ale nohy mě pořádně neposlouchají."
„Pomátl ses? Měl jsi těžká zranění. Musíš ležet!"
Rychle si vyvolala diagnostický graf a kontrolovala ho. Trochu podráždil některé nezhojené rány, ale páteř naštěstí držela.
„Nejsem žádný mrzák, abych ležel," ohradil se naštvaně.
„Tak si dej hlavně záležet, abys ho ze sebe nedodržováním léčebného režimu neudělal," vyčetla mu, zatímco přeléčila některá zranění, která dle jejího názoru potřebovala ještě trochu péče. Viděla, jak semkl čelisti.
U nohou jeho postele se zjevil zrzavý muž, kterého si Stella pamatovala od doby, kdy ji odvedl z té Farrellovic boudy.
„Magnusi, jak se cítíš? Měli jsme o tebe vážně strach."
„Mám tu nejlepší péči, Neile," hodil pohledem po Stelle, „takže se z toho určitě dostanu. Jen bych si jednu vrazil za to, jaký jsem byl naivní idiot."
Hořce se zašklebil. Ucítil Stellin konejšivý stisk na rameni.
„Jak jsme vůbec dopadli? Max mě tou kletbou pěkně vypnul. Ale nemohl jsem si nevšimnout, že nás je tu plná ošetřovna. Nějaké ztráty?"
Neil zavrtěl hlavou.
„Díky Merlinu jen ranění. Máme štěstí tady na tohle tvoje děvče. Nezastavila se celou noc. Je to anděl. A ty její lektvary jsou hotové požehnání," poklepal si na bok v místě, kde měl ještě včera večer nehezký šrám.
Stelle zbarvil tvář ruměnec a ani nestihla protestovat, že není žádné Magnusovo děvče.
„Co Conroyovi? Měl jsem co dělat s Maxem, tak nevím, jak se to vyvíjelo okolo."
Neil se ušklíbl jedním koutkem a jeho pohled nebezpečně ztvrdl.
„Ty zmetky jsme vzali pěkně z gruntu. Zrada se neodpouští."
Magnus stiskl rty, když ucítil, jak sebou Stella trhla. Věděl, jak strašně moc je proti zabíjení, ale někdy jiná volba není.
„Nechám tě odpočívat," navrhl potom zrzek, natáhl paži a oba muži na chvíli semkli dlaně.
ČTEŠ
Zástava
FantasyZatímco v Británii zuří první kouzelnická válka, v Irsku svádí mezi sebou boje čtyři kouzelnické rody. Původní příčinu války si nikdo snad už ani nepamatuje. Dokáže jedna zdánlivě křehká žena, kterou její rodina vydala jako zástavu, udržet mír alesp...