ZAMOTANÝ PŘÍBĚH

2.Kapitola

Otevřela jsem oči. Byla jsem zmatená, ... nic jsem si z té noci nepamatoval. A vůbec ... kde to jsem??? Probudila jsem se... v lese?... (divný).... Zvedla jsem se ze země, bylo my vážně zle a měla jsem sucho v krku, ale i přes to všechno jsem vykročila vpřed. Po pár krocích se přede mnou objevil nějaký chlap, chytil mě za ruku a někam mě vedl..... šli jsme až k velkému modernímu domu do kterého jsme vešli a sedli si na malé křesílka ve vcházecí místnosti. Taylor- tak se jmenuje- mi se vysvětlil, že jsem málem umřela, že jsem upír a že jsem skoro 100 let "spala", řekl mi že ten dům je jeho a že mám jenom jeho (protože mi všichni umřeli) a že musíme jít a najít mi nějaké jídlo. No a tak jsme šli směrem do hor a tam.... řekněme že jsem se dobře najedla (samozřejmě že ze zvýřecí krve). Po pár minutách jsme se vrátili do domu a povídali jsme si, poznávací jsme se a tak (zjistila jsem že umřel ve stejném věku jako já- je úžasné a sexy, povídali jsme si celou noc).

Na další kapitolu se už brzy můžete těšit. ☺