And Still

49. Bouře

Odemkla jsem a zabouchla za sebou dveře. Došla jsem v botech do obýváku, kde byla celá Elita kromě Jordana. Jen jsem si matně všimla, jak se jejich výrazy změnily z neutrálních na zmatené. Byla jsem ubrečená. V krocích jsem se nezastavila a mířila za Jordanem.

„Co se děje?" zeptala se Emily. Ignorovala jsem je všechny a rychlým krokem jsem došla k pokoji za Jordanem. Prudce otevřu dveře a zabouchnu je za sebou. Tohle nemusí nikdo kromě mě a Jordana slyšet. Ležel na posteli a dělal něco na svém notebooku.

„Proč jsi to udělal?" zeptám se se slzami v očích. Jordan se lekl. Díval se na mě zmateně. „Proč jsi mě tam napsal, ha?" zakřičím už. Zaklapnu mu notebook a Jordan překvapeně vstane.

„Uklidni se, Jackie," řekne zmateně Jordan a chytne mě za ramena.

„Proč jsi mě tam, kurva, do prdele, napsal?" Žduchnu ho vší silou až se zapotácí. Snažil se mě obejmout, ale já máchala svýma rukama. „Nesahej na mě!" obořím se na něj. „Proč? Kurva proč?" Vztekem popadnu sklenici s vodou, která je na jeho pracovním stole a prohodím ji oknem. „Proč?!" Okno se rozbilo a sklenice spadla někde do trávy spolu s pár kousky střepů skla z okna. Byla jsem zběsilá. Neuvědomovala jsem si, co jsem udělala. Já rozbila okno. Zase jsem do něj žduchla. „Proč?!" A pak zase a zase. „Proč?"

„Dost! Ukildni se! Co se stalo?" zakřičí na mě zmateně.

„Nedělej ze sebe ještě většího debila, než už jsi! Napsal jsi mě do té zpropadené knihy. Jak jsi mohl?" rozbrečím se a mám vztek zároveň. Přejdu ke skříni a Jordan se znovu pokusí na mě sáhnout. Vysmeknu se mu a svým vraždícím pohledem mu dávám najevo, že se mě nemá dotýkat. Strašně mě tím vytáčel.

„Notak, Jackie-"

„Buď zticha! Nechci od tebe nic slyšet!" Popadnu svůj kufr z naši skříně a hodím s ním na postel.

„Chceš jít pryč?" zeptá se.

„Jo," odpovím a ani se na něj nepodívám.

„Co? Nikam nejdeš!" zakřičí.

„Jdu! Můžu si dělat, co chci. A víš proč? Protože jsem svobodná a mezi námi už nic není! Absolutně nic!" zařvu. Házím do kufru vše, co mi přijde pod ruku. Pár triček, pár riflí a trochu spodního prádla.

Ozve se hlasitá rána. Jordan silně bouchl pěstí do skříně. Lekla jsem se. Jakmile si zběsilý Jordan všiml mého vyděšeného výrazu, pomalu mu pohled zjihl. Dřív by mě zahřálo u srdce, ale teď jsem necítila nic jiného než chlad. Byl to neskutečný podraz z jeho strany. Mé tělo doslova pulzovalo vztekem.

„Jackie, takhle po tmě tě nikam nemůžu pustit. Zůstaň aspoň dneska. Zítra si to všechno vyříkáme." Stál mi za zadkem a já se jen uchechtla.

„Na to ti kašlu. Posral jsi to, Jordane. Tohle ti nikdy neodpustím," řeknu docela v klidu.

„Prosím. Jackie, já tě nemůžu ztratit. Já tě, kurva, miluju," řekne se zvýšeným hlasem. Pohladí mě po vlasech a já se ihned vysmeknu.

„Ale to mi nestačí. Někdy milovat není dost. A tohle co jsi udělal... mezi námi je konec," vysvětlím mu. Zapnu kufr a postavím ho na zem. Chci odejít, ale Jordan se postaví před dveře a zastoupí mi tím dveře.

„Uhni!" řeknu už fakt podrážděně.

„Prosím, Jackie. Nechoď, je pozdě. Potulují se tam úchyláci," řekne Jordan. „Nechci, aby se ti něco stalo."

„Jordane, přestaň. Já s tebou teď nemůžu být ani minutu," řeknu a založím si ruce na hrudi.

„To je blbost, Jackie. Co pak to nechápeš? Já tě miluju. Kurva moc tě miluju. Položil bych za tebe život, Jackie. Opravdu. Na tom přece záleží nejvíc. Prosím, nedělej to," řekl tím jeho hrubým hlasem. Dokonce jsem na chvíli dost zvažovala svůj odchod.