Seznámení

9 0 0

od ryqnkk

od ryqnkk

Pov: Clay
Když jsem vstoupil do dveří, přiběhl Wilbur ať se jdu posadit k nim a já s nejistým úsměvem na tváři přikývl a šel za ním. Když jsme přišli k lavici, George na mě tak trochu naštvaně hleděl, ale hned se usmál a řekl „jé ahoj, promiň za ty předchozí léta choval jsem se k tobě fakt odporně" Wilbur se po té na něj usmál a já jim úsměv oplatil a řekl „ To je v pořádku na Floridě to taky nebylo 3x lepší" Na to se oba na sebe podívali a Wilbur rychle, aby zničil to trapné ticho řekl „Hele, pokud tě něco bude trápit, můžeš se nám kdykoliv svěřit" na to George přikývl a zrovna zazvonilo na hodinu. Chemie nikdy nebyla má silná stránka, ale díky Georgovi mi začla jít a chápal jsem rovnice co jsem doteď nechápal. Po asi 50 nekonečných minutách zazvonil zvonek na konec hodiny *hm ten George není zas takový hajzl jak jsem si myslel* Hned po té na mě začal mávat ať jdu s nima, neváhal jsem a šel jsem. Cestou po chodbě na nás každý doslovně čuměl a až teď jsem si uvědomil že se s Georgem držíme za ruce, jenže George vypadal jak kdyby mu to vůbec nevadilo. Po pár chvílích se na mě otočil a v jeho krásné arašídově zbarvených očí byl vidět odraz slunečních paprsků, které prosvítali skrze zatažené školní závěsy.

Pov: George
Když Wilbur a Clay dorazili k našemu stolu, omluvil jsem se mu za dřívejší šikanu a on odpověděl „ to je v pořádku na Floridě to taky nebylo 3x lepší". Podíval jsem se na Wilbura a on na mě, potom rychle to trapné ticho přerušil se slovy „ Hele, pokud tě něco bude trápit můžeš se nám kdykoliv svěřit" s úsměvem jsem na to přikývl a hned na to začlo zvonit na hodinu. Viděl jsem jak se Clay s chemií trápí, tak jsem mu pomohl.

o 50 minut později

Zazvonilo na konec vyučování. Rychle jsem si sbalil učebnici a sešit a šel na chodbu. Zahlédl jsem Claye jak jde sám, tak jsem na něj zamával ať jde s námi. Cestou jsem ho chytl za ruku a vedl ho různými zkratkami a uličkami. Po té jsem si uvědomil, že na nás každý civí se znechucenými pohledy. Otočil jsem se na něj a najednou jakoby všechny starosti zmizeli. Po chvíli do mě strčil Techno se slovy „Jé ty jdeš s tímhle buzerantem?" začal se smát. Clay sklopil zrak a pustil mě. Stoupl jsem si před Techna i když jsem byl tak o 2 hlavy menší a vrazil jsem mu, že schytal další ránu o vedlejší skříňku. Wilbur hned běžel za ním mu pomoc a já obejmul Claye s několika omluvami. Byl docela o dost vyšší, takže jsem v jeho objetí vypadal jak nějaká mrňavá holka.

Pov: X

Když Wilbur pomohl Technovi, tak mu vše vysvětlil a zahlédl ty dva se objímat a řekl „Hele koukej. Vypadá to že George k němu něco cítí, ale Clay taky k Georgovi" Wilbur jen přikývl. Po pár minutách se George s Clayem od sebe odtáhli a koukali na sebe oba rudý jak dvě cherry rajčata a George pronesl „ Je tu jedna věc co jsem ti ještě nestihl říct" Clay jen nechápavě koukal, a tak George pokračoval „No... jsem barvoslepý, myslím že to je protanopie" Clay se na George podíval a obejmul ho. Do toho začal zvonit zvonek. Clay a George se rozloučili a Clay na tajno Georgi strčil do kapsy papírek s jeho telefonním číslem a začal utíkat na hodinu.

Hello! moc se omlouvám že to tak trvalo, ale byl jsem docela i tak trochu líný T-T

ale zde máte další kapitolu zkusím do 2. týdnů vydat 3. :D

♡ 618 slov