Maminčin hrob

6 2 0
                                    

Wanda:

Když se u mě objevila a vyprávěla mi co se stalo tak jsem si říkala že hned při prvním setkání se na ni díval zasněně přitom jsem ji hned říkala že to bude fajn a že by bylo fajn kdyby byli spolu na což na mě hleděla trochu vystrašeným hlasem ale hned jak jsem ji uklidnila tak jsme se spolu vydali do obýváku kde jsme spolu vymýšleli co uděláme pro ostatní na svačinu.

Nakonec jsme se pustili do donutů které jsme plnili různými náplněmi už byli skoro hotové ale mě napadlo udělat ještě slaný karamel pracovala jsem na tom přičemž jsem slyšela jak už se zamnou všichni ládují a Tony se Stevem hadají o poslední donut, když jsem dodělala poslední várku s karamelem první jsem dala Buckymu který se na mě hřejivě usmál a poslední dostal Tony se Stevem.

Zuzka:

Když se všichni najedli a já si dala jen hořký čaj vydala jsem se do svého pokoje kde jsme se oblékla na ven a se slovy že jdu do města jsem nastoupila do výtahu a pak s vystoupením jsem se vydala na hřbitov za maminkou jelikož to jsou už dva roky co umřela, šla jsem po městě a ve květinářství koupila jednu kyticy jejich oblíbených květin a dál pokračovala směr hřbitov.

Když jsem tam dorazila hned jsem dala letmou pusu na náhrobní desku:

,, Ahoj Mami, jak jsem slíbila přišla jsem a neuvěříš co se stalo byla jsem přijata k Avengers a je to skvělé všichni jsou milí a přijali mě takovou jaká jsem citím že někam patřím, kéž bys je mohla vidět jsou to úžasní lidé, hlavně Bucky je to úžasný chlap"

Přitom jsem kyticy dala do vázy s vodou a nakonec co jsem pohladila fotku co na kameni byla jsem řekla:

,, moc mi chybíš ale vždycky přijdu to neboj"

Přitom jsem se už chtěl vydat zpátky když jsem ucítila Vibránium které tu nikdy nebylo hned jsem poznala že to je Bucky a tak jsem jen dodala:

,, jak dlouho tam stojíš?"

Přitom jsem se neotáčela a čekala na odpověď proč mě sledoval až sem:

,, Omlouvám se ale když jsi odcházela viděl jsem že jsi smutná a tak jsem chtěl vědět co tě rozesmutnělo"

Přitom přešel ke mě a než jsem stihla cokoliv udělat uviděla jsem na maminčině hrobě další menší kyticy a přitom se zeptal:

,,To je určitě tvoje maminka že ano"

Přitom gestu mě mi stekli slzy a s objetím jsem mu poděkovala, hned jak mě objal tak jsem se rozloučila znovu s maminkou a vydali se směr město, cestou se mě ptal na mé dětství přitom jsem moc nemluvila ale nakonec jsem vyprávěla o mamince ale o tom že není moje pravá jsem radši neřekla ještě by si něco říkal.

Když se mě však zeptala na tátu tak jsem jen dodala že mi o něm maminka nikdy neřekla, byli jsme u ruského kola ve městě když se najednou uzval křik a já uviděla nějakou skuppinů lidí se zbraněma jak střílí do lidí, hned jsme se tam rozeběhli a já s postavením před lidi zastavili kulky ve vzduchu a hned je vystala zpátky do zbraní které jim vybouchli v rukou.

Pomáhala jsem lidem do bezpečí přičemž jsem je chránila zatím co Bucky bojoval s těmi útočníky, když byli všichi mimo nebezpečí přiběhla jsem k němu a s vytvořením z jednoho auta dvě zbraně a hned jsme se pustili do střílení ale jen aby jsme je zahnali pryč do jedné staré budovy kterou jsem hned zamkla a hned s velkým soustředěním jsem zdeformovala všechny železné konstrukce tudíž se nedostanou ven.

Bohužel mě to vyčerpalo a tak když jsem slyšela policii jak přijíždí policie přičemž jsem si zase všimla že nemám masku, už jsme chtěla běžet pryč když mě Bucky stáhl k sobě a se slovy že mě kryje se semnou rozeběhl směr jedno auto které je prý jeho a hned jak zavřel dveře rozjeli jsme se do Stark Toweru.

Když jsme se objevili v obýváku hned u nás byla Wanda která si mě hned vzala se slovy že ostatní už šli zajmout ty útočník přičemž jsem poděkovala Buckymu za schovku a já spolu s Wandou jsme se vydali do kuchyně kde mi hned podala čaj se sušenkama které prý upekla s Natt a ptala se kde jsme byli.

Ale o zmíňce hrobu své maminky řekla že hned i ostatní dají zítra na její horb kyticy přičemž jsem na ni hleděla jsem na zjevení a už jsem chtěla říct že to nemusí když se objevili ostatní tak se hned ptali co se stalo na což jsem jim začala vysvětlovat co se dělo, když jsem všechno řekla tak mi řekli že jsem úžasná a se slovy že si mám jít odpočinout jsem se vydala do svého pokoje kde jsem si napustila koupel do velké vany která tam byla.

A jelikož nemohu zreznout mohu si užívat ten příjemný pocit, probudila mě až studená voda přičemž když jsem vylezla a se zabalením do ručníku hsem si sepla vlasy  kovovým skřipcem který jsem si vytvořila z jednoho kusu železa, vylezla jsem z koupelny a se přejitím ke skříni jsem otevřela a místo mého oblečení se mi naskytl pohled na kluky jak jsem tam nasáčkovaní přičemž když jsem otevřela vypadli na mě a  já jsem byla pod Buckym který na mě hledí jak sůva z nudlí.

Nejdříve jsem nevěděla proč ale pak jsem uviděla že můj ručník spadl a já byla nahá, hned jsem ho schodila a s postavením jsem si zase nasadila ručník a s oblečením v ruce jsem se rozeběhla zpět do koupelny kde jsem se oblékla a nakonec co jsem dostala do kuchyně tak jsem viděla Wandu jak počítá přičemž přičemž jsem si nakonec vzala deku a s tím že jdu spát jsem zmizela do kina kde jsem si pustila vraždu v orient expresu a při sledování jsem se snažilausnou............... .

______________________________

tak jo je tu další kapitola a co říkáte?

Doufám že se líbila.

 Mám vás ráda.

Vaše Rosse

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 15, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Dívka ze železaKde žijí příběhy. Začni objevovat