Chyba na Chybě

29. červen, 2018

Po školním výletě nás čekal jeden poslední den ve škole. Pro vysvědčení a hurá domů. Ve vzduchu plula nedočkavost a plány na léto. Co se týče těch mých, chtěla jsem je strávit jen nějak normálně a hlavně si dodělat ty debilní testy z matematiky. Jasně, že si za to můžu sama. Vlastně i za ten půl rok, kdy jsem jen doháněla známky. Možná i za ty deprese a za všechno, co bylo špatně. Na to odpověď neznám.

Kráčela jsem k Třídní volající mé jméno. Předala mi pouze výpis z vysvědčení. Nevěděla jsem, jak na mě teď kouká, protože jsem jako jediná nestihla klasifikaci. To jsem si tedy myslela, ale ukázalo se, že 'výpis z vysvědčení' nás obdrželo víc. Takže zase takové zklamání jsem nebyla, tedy možná jo, ale ne jako jediná. Zajímalo by mě, jestli tohle Třídní očekávala, nebo jestli vůbec věřila, že třeťák dochodím, ale já se jí nezeptala, takže nevím. Dala mi ten papír a já se zase otočila a šla.

Prázdniny jsme opravdu všichni potřebovali jako sůl. Vlastně před tím, než jsem se rozešla s Jamesem, jsem se na prázdniny moc těšila, protože bychom byli spolu a dělali různé věci. Jenže vidíte, věci se mění, a já teď na léto nemám žádné plány. Chci jen chodit do fitka, jet s rodiči na dovolenou a být hodně na sluníčku, než přijde zima, a tak když jsem odcházela ze školy, nemířila jsem na autobus a rovnou domů. Šla jsem do fitka, tam totiž pracuje Aria. Aria, to je moje, dá se říct, nejlepší o pár let starší, kamarádka.

"Ahoj," usmála jsem se na ni. Byla takový andílek pro špatné dny. Chci říct, ona byla pro všechny dny, ale když se něco posralo, tak věděla, jak vás z toho dostat.

"Ahoooj," pozdravila mě na zpět. Zase překypovala energií. Nepamatuji si den, kdy by ji neměla. Když jsem přišla, úplně jí zářily oči. Ona měla moc hezké oči. A taky hodně nebezpečné, řekla bych. Hned jste ale odhadli její charakter. Za to mohly ty oči. Pořád hýřily novými plány a toužily něco nového zažít. Aria se nemohla nikdy nudit, to nebyl její styl. Byla to velice energetická, svéhlavá postava, která si užívala život každým dnem. A teď na mě koukala, jako by snad očekávala nějaké nové příležitosti, ale bohužel, já donesla jen výpis z vysvědčení.

Začaly jsme si povídat, jako to děláme vždycky. Jednou jsem za barem, myslím tím ve fitku, seděla skoro sedm hodin a povídala si s ní. My jsme si fakt hodně rozuměly. Právě proto, že jsme si tak rozuměly, jsem si ji i vybrala jako osobu na své osmnáctiny a právě proto jsem byla tak opilá. Ne, že bych litovala. Ona mi ukázala spoustu zábavy, úplně jiný, takový víc dospělácký svět. To mě s ní bavilo moc. Taky měla moc ráda jídlo, a tak když jsem zrovna neseděla za barem a nepovídala si s ní, někde jsme něco jedly. Díky ní jsem zase měla lepší náladu. Ona všechno zjednodušovala.

Škola je sice důležitá, ale není všechno, dopíšeš si testy a bude to fajn, řekla mi a já jí uvěřila.