V nemocnici smrti (Dark Deception fanfikce)

Kapitola 3. Je tu těsno

Pohled Luckyho

Tak už konečně pochopila, že je to pravda. Je pravda, že si rád vymýšlím, ale když mluvím o vážném tématu, nikdy nelžu. Zrovna jsem chtěl prásknout do bot, když v tom se před námi otevřely dveře a jimi prošla sestři. "Nazdárek, Elise. Čau Lucky." pozdravila nás. Takže ta smrtelnice se jmenuje Elise. Na smrtelnici má pěkné jméno. "Tak co, Elise? Už se tu seznamuješ?" vyzvídala sestři. "Ano. Zrovna jsme si povídali o tom jak krásné to tu je." řekla Elise. "Zajímavé." řekla sestři. Už jsem si chtěl oddechnout, že neměla podezření, jenže v tu chvíli se zeptala: "Jo a Lucky? Neptala se náhodou na zakázané oblasti?" V tu chvíli jsem měl tři možnosti. Buď jí popravdě řeknu, že se ptala a já jsem to vyslepičil, nebo říct, že se na to ptala, ale já ji odmítl odpovědět, nebo říct, že se na to vůbec nezeptala. Začal jsem chytat nerva, ale nakonec jsem se rozhodl, že něco plácnu a budu se modlit, že to nebude blbost. "Samozřejmě že vyzvídala, ale já byl železnou oponou a nenechal jsem se jejími sladkými řečičkami zhýčkat." řekl jsem. Pak sestři přistoupila k Elise. "Kurva. Beztak ji teď sejme." řekl jsem si pro sebe. Nevím proč, ale stalo se. "Elise, chápu, že ti ty naše oblasti vrtají hlavou, ale je to naše soukromí a měla bys to respektovat." řekla sestři k Elise. Elise jen přikývla a sestři spokojeně odešla. "Já jsem ti říkal, že sem jde." rýpnul jsem si do ní, když už sestři byla z doslechu. "Hele, nikdo mi tu o jejich zakázaných oblastech nechce mluvit, takže je pochopitelné, že bys nacházel důvody proč mi neříct víc." zkritizovala mě Elise. "Mohl jsem tě místo toho rovnou zabít a ani bych nemrkl okem. Můžeš být ráda, že jsem ti něco řekl. Nemusel jsem se s tím vůbec namáhat, kdyby bylo na mě." řekl jsem chladně. Elise nic neřekla a šla si po svých a já, jelikož jsem nevěděl co bych dělal, taky jsem si šel po svých. Mohu říci, že pokud se budu snažit, jsem schopen se postarat o to, aby Elise měla z Reaper Nurses pěkně nahnáno, protože mi jen tak nepovolí, abych ji zlikvidoval, takže ji musím strašit. Budu jí takto nepřímo říkat hrůzostrašné informace o sestři a těch zakázaných oblastech. Největší sranda na tom je fakt, že to všechno je pravda.

Pohled Elise

Nemusím asi připomínat, že Lucky se mi rozhodně nezamlouvá. Taky nedokážu zpracovat, že dokáže být k sestřičkám tak milý a k ostatním (jako jsem třeba já) se chová až nezdravě moc arogantně. Fakt by mě zajímalo jestli je takový jenom na mě, nebo je takový na každého, kromě sestřiček. Tak jako tak se mi podařilo něco z něj vytáhnout. Jen jsem z toho úplnej jelen, protože mi to nedává moc smysl. K čemu by měly velké mrazáky na udržení čerstvosti svých obětí? Možná z nich pak dělají pochoutky pro příšery, které se tu ukážou. Ale nejde mi pochopit co Lucky myslel tím, že "když to na ně přijde, musí do něčeho kousnout". Byla jsem do svých myšlenek tak zabraná, že jsem si ani nevšimla, že někdo jde za mnou. Pak mě někdo chytil za rameno a já sebou málem švihla o zem jak jsem se lekla. Byl to Gold Watcher. "Nechtěl jsem tě vylekat." omlouval se. "To je dobrý. Jen jsem se hodně ponořila do svých myšlenek, nic víc." řekla jsem. "Takže jsi z Luckyho něco vydobila, co?" zeptal se mě. "No ano, ale nejsem z toho zrovna moc moudrá." řekla jsem. "Jo, to jsem asi zapomněl zmínit. Lucky dost často o 'citlivých' informacích mluví tak, aby je řekl, ale nikdo jiný to nepochopil, takže by si nepřipadal jako hříšník." řekl mi. "Ale asi neznáš někoho dalšího, kdo by měl podobné znalosti o zakázaných oblastech, ale byl by na toto téma sdílnější?" zeptala jsem se. Gold Watcher se na chvilku zamyslel a pak řekl: "No, někdo takový by se dal najít. Je to Luckyho věrný přítel Hangry the Pig, ale narozdíl od Luckyho tu moc často není, ale zítra by měl snad dorazit. Navíc jemu je úplně jedno na co se ho zeptáš, protože on se o to moc nestará. Můžeš se ho zeptat na cokoliv, on ti v klidu odpoví a nic si z toho nedělá.". Víc jsem vědět nepotřebovala. Osoba, kterou hledám, se jmenuje Hangry a pokud to není jen vtip, s největší pravděpodobností bude vypadat jako prase. Poděkovala jsem mu a odešla jsem. Během toho jsem začala promýšlet na co se ho zeptat. Mám ale výhodu, že mi vždycky řekne pravdu, aspoň to řekl Gold Watcher, ale nemohu ho vinit z ničeho. Byl to právě on kdo mi doporučil Luckyho a něco jsem se od něj dozvěděla. Třeba bude Hangry mít solidní zásobu odpovědí na mé otázky. A nebo taky ne, ale to ukáže čas.