Tajemství úplňku (Wolfstar)

3. Přehlídka

Pohled Jameeho:

,, Hele jeden má šedý vlasy," poukázal jsem na jednoho z hadů. Na dnešek jsem nemohl dospat, těšil jsem se na "módní přehlídku", jak to nazval Sirius.

,, Jak může být tvojí nejneoblíbenějším barvou šedá?" podivil se Sirius, když se podíval na onoho chlapce, na něhož jsem ještě před chvílí upozornil.

,, Hele Lucius má růžový," usmál jsem se, když jsme našel člověka, kvůli kterému jsme toto kouzlo vymýšleli.

,, Jo, docela mu sluší, ale radši bych už šel pryč," nadhodil Sirius a v očích měl... Strach? Co se stalo? Sirius se bojí? Sirius Black? To není možné.

,, Ještě jsem nedojedl," namítal jsem, ale podíval jsem se směrem, kterým se díval Sirius. Barva jeho pleti skoro splývá s jeho vlasy. Možná tu snídani výjimečně oželím.

,, To nevadí jedeme," řekl Sirius a táhl mě pryč z Velké síně. Když jsme z ní vyběhli, zašli jsme za roh.

,, Kdyby měl Lucius ty vlasy červené, tak bych nevěděl kde jsou ty vlasy a kde je jeho obličej," zasmál se Sirius a já s ním.

,, Pan Black a pan Potter. Jak jinak," ozval se za námi povědomí hlas. Oba dva jsme se otočili. V mých očích byl vidět značný strach.

,, Dobrý den paní profesorko McGonagallová," pozdravil jsem s úsměvem a snahou skrýt svůj strach.

,, Dneska vám to obzvlášť sluší, paní profesorko," usmál se Sirius na značně naštvanou Minnie, která se - k mému překvapení - po této větě usmála.

,, Děkuji pane Blacku," řekla Minnie a odešla do Velké síně na snídat se. Já jsem ze sebe vypustil všechen přebytečný vzduch a podíval se na Siriho.

,, To bylo o psí chlup," oddechl si taktéž i Siri. A já se zasmál nad jeho zhodnocením této - v celku nepříjemné- situace.

,, Jak to děláš, že by ti klidně dala i učitelka," podivil jsem se. Sirius se rozešel, ale opět se na mě otočil, rozpřáhl ruce a prohlásil.

,, Jsem Sirius Black," já jsem se pouze ušklíbl a doběhl ho. Naše cesta směřovala do pokoje a poté na hodinu kouzelných formulí.

,, Když už jsme u toho, Siri, ještě jsi tento rok žádnou holku neměl," rýpnul jsem si, když jsme se začali blížit k naším ložnicím. Já jsem se zastavil a Siri se na mě opět otočil a usmál se.

,, Klid jsme tu teprve 3 dny. Nikam nespěchám, mám na to ještě celý rok," promluvil s naprostým štěstím a lhostejností. Poté se ke mně opět otočil zády a šel dál.

,, No jindy ti to netrvalo ani den," podotkl jsem a doběhl těch pár schodů, o které jsem byl za ním.

,, A tobě to snad vadí?" zeptal se opět šťastně Sirius, když jsme přišli do společenské místnosti.

,, Siriusi neopil ses, že né? Mluvíš až moc šťastně a veselé, na tvůj vkus," zeptal jsem se podezíravě a pozvedl jedno obočí.

,, No dovol. Zas tak blbý nejsem," vyprsil se Sirius. No, tím bych si nebyl tak jistý. Proběhlo mi hlavou.