My Scary House...! [Dokončeno!]

11

Probudila jsem se ve velké bílé místnosti. Ležela jsem na posteli zakrytá tenkou přikrývkou. Smrdělo to tam dezinfekcí. Byla jsem připojená na nějaký přístroj co mi měřil tep. Vadilo mi jak to pípá. Přesně tohle nesnáší a jsem na to alergická a nejradši bych to rozmátila. Asi se mi adrenalinem zvíšil tlak a začalo to pípat trochu rychleji. Potom tam vtrhl doktor v bílém plášti a hned za ním i můj cvokař. Samozřejmně tam byla i ona. Stála přímo před postelí a zašklebila se na mě. Já jsem se na ní zamračila ale asi jsem to dělat neměla protože ke mě přistoupil můj cvokař. ,,Seš v pořádku? Nic tě netrápí?" Samozřejmě že mě něco trápí a to něco je ona! Ale to sem říct nemohla. ,,Ano jsem v pořádku. Nic mi není." Nesnášela sem ty jeho kecy. ,,Vážně?" Už sem nic neřekla a jen sem kývla hlavou na souhlas. Potom si ten doktor něco na těch přístrojích zkontroloval a prohlédl si mně a něco si zapsal a pak odešel a nechal mě samotnou s cvokařem a s ní i když jí neviděl nikdo kromě mně. ,,A co se teda stalo?" Jak já sem nesnášela tuhle otázku. ,,Nic" řekla sem a falešně se usmála. ,,Ale něco určitě ano. Jestli se z toho chceš dostat musíš mi to říct." ,,Jen sem měla noční můru nic víc vážně" ,,No dobře budu předstírat že ti to věřím ale slib mi že mi to někdy řekneš" ,,Dobře slibuju" a hlasitě sem si povzdechla. Odešel a já tu byla už jen s ní. ,,Tak co naše malá chudinko. Jak se cítíš?" Zeptala se přešla k boku postele a zlomyslně se usmála. ,,Je mi dobře ale bez tebe by mi bylo líp. A chtěla jsem se tě na něco zeptat.." ,,No? Co zas?" ,,Chtěla jsem se zeptat proč mi tohle děláš? Jakej máš k tomu důvod?" ,,Vážně chceš to vědět?" ,,Jasně že je." Posadila se na židli a začala vyprávět. ,,Byla jsem holka jako ty. Chovala sem se stejně a vlastně sem měla stejnej život. Před asi sto lety jsem žila ve stejném domu jako žiješ ty. A když sem byla ve tvém věku taky mě začal strašit takovej démon. Ale byl to kluk. Umřel když mu bylo 14 a žil taky na tom místě jako ty a já ale to tam byl ještě jinej dům ale bylo to na stejném pozemku. Zabil moje přátele i rodinu a nakonec i mě. Potom jsem se probudila v den tvého narození a věděla jsem že tě mám strašit jako on mně. Protože mi řekl že když osoba kterou strašíš zemře kvůli tobě odejdeš do jakési dimenze pro mrtvé. On odešel a já taky chci. Je mým posláním aby jsem tě zabila. A pak budeš strašit ty. Zase na stejném pozemku na kterém si žila a budeš strašit někoho jiného a až zemře uvidíme se v té dimenzi ale to už bude jiné. Úplně jiné.." ,,Tak to sem nevěděla." ,,Jak jsi taky mohla?" Zasmála takovým fingovaným smíchem. Byla jsem dost překvapená. Něco takového jsem si ani nepomyslela. Čekala jsem jakoukoliv hrůzu ale tohle? To ne.

Tak doufám že se líbilo. Koment a vote potěší. 😊❤