Rozklad vedoucí k záhubě
vpíti se do půdy
jen ulehává na asfalt
chladný a tvrdý
plný štěrku lítosti.
Vidina rozkvetlých luk
a lesa uprostřed pole
obklopen ostatky záhuby
tichých smrtí srn a srnců
ti vpili se do půdy.
Vidina volnosti
natažené tětivy
vyšle šíp do slámy
uhání skrze uschlou trávu
a šíp neletí jediný.
Jak sníh přikryl stromy
jak hvězdy zářily
jak Jupiter pyšnil se
v černočerné tmě
coby slůvko naděje a víry.
Vzduch jenž štípal svěžestí
ve výšinách mrazivých
kde zármutek ztrácel smysl
a k naplnění stačilo málo
kde dalo se nadechnout.
Nebyl to asfalt
byla to volnost
nebyla to krychle
byl to svět pružný
a trůn, kde na ni nedalo se dosáhnout.
Co vidina rozplyne se; prach a plíseň
hniloba ovoce
a stáda octomilek
pozbývá ticha
dosáhne kdykoliv.
Brnění válí se u nohy lože
tělo zprzněné uhnívá na loži vrchu
a mysl z poslední vůle
volá po vzpomínkách
pominulého domova.
Volá po lesích, po moři
po těžkých peřinách i zranitelných spáncích
volá po kopcích, po skalách
po suchém i vlhkém ovzduší
volá po tobě, po samotě.
Co bylo její dávno není
tělo, touhy tajemství
celý ten prostor blahaplný
a vlévání života do nicot
je jen povadajícím vodnářem z Neptunu.
Topí se v asfaltu, tone
nevezme však co patřilo by
vzala by totiž do hlubin druhého
a tak už by její tragédie
nemohla světeckou býti.
Naposled ohřevu vzpomínek dočká
naposled pohladí svatozář
naposled zapře sebelásku
než odbije zvon milosti
a ztratí svatost se vším všudy.
ČTEŠ
Cvok uprostřed ničeho
SonstigesKaždý pracovní den v týdnu jsi k dispozici na telefonu i mailu. Čekáš na zpětnou vazbu, jde o cosi důležitého. Ať tě ale ani nenapadá, že čekáš na něco, co by běžnou osobu dnešní společnosti hnedka nadchlo. Nečekáš na schválení knihy redaktorem, neč...
