JUST A DREAM [Minsung Texting]

›51‹

*31.12. 2022 23:45*

,,Honem! Honem! Nebo přijdeme o ohňostroj!" Felix tahal za ruku Changbina, který se nechal násilím táhnout na náměstí, kde byly připravené ohňostroje na odpálení nového roku. Neměl jsem v lásce zvuk, který to vydávalo, ale mám vedle sebe lidi, které bych za nic na světě nevyměnil. Hyunjina jsem za ty dva dny stačil do puntiku poznat, dokonce se nám přiznal, že se mu líbí spolužák ze třídy.
,,Hanieho volá země, nad čím zase přemýšlíš?" Minho mával rukou před mým obličejem, přičemž jsme díky tomu zastavili, zatímco Felix a Changbin už byli o krok napřed.
,,Jenom nemůžu pořád uvěřit tomu, že spolu bydlíme, zase jsem opět v Korei, úplně se mi vybavili vzpomínky, tuhle kavárnu má ráda moje mamka, vždycky si po práci zašla na kafe, dokonce ji to už připravovali předem." Minhovi ústa se vykouzlili do nádherného úsměvu, kdykoliv jsem mluvil o svých rodičích, tak se usmíval jako sluníčko. Oba jsme se s úsměvem dohrabali k Felixovi a Changbinovi, oba vypadali jak malé děti a to jsem to většinou já ten co má z něčeho takovou radost. Kolem mě bylo spoustu šťastných lidí, dokonce jsem zahlédl Hyunjina s jeho spolužákem, mladé lidi co se drželi za ruce, ale i starší co se objímali a šli spolu do nového roku, stejně tak, jako já a Minho. Když se na obloze začaly objevovat různé obrázky z ohňostroje, připadal jsem si opravdu jako malý, rozzářily se mi oči, bylo to nádherné a vůbec mě nenapadlo, že na mě někdo může koukat a ten někdo byl Minho.
,,Co je? Obdivuju tuhle krásu, co mi vadí na uši" Hned co jsem svoji větu dořekl mi dal Mimho ruce na uši, aby mi částečně pomohl od bolesti uší a následně hlavy. Jeho brada spočinula na mé hlavě, šlo i cítit, že se spokojeně usmívá, dokázal bych i říct, že mu tloukalo rychle srdce. Po nějakých patnácti minutách všechno utichlo, Felix i Changbin si mnuli uši a Minho nebyl pozadu.
,,Teď neuslyšim tak týden, ale stálo to za to, bylo to božské" Nad Changbinem jsem se musel uchechnout, vypadal opravdu spokojeně a to dělalo hroznou radost Felixovi.
,,Nojo ty bože, pojď, půjdeme si dát teplé kakao, než nám to tu všichni vychlastají, my Vám když tak doneseme" Pouze jsem na Felixe přikývnul, než se ztratil s Changbinem v davu.
Minho si se mnou propletl prsty, což mi způsobilo husinu po celém těle, které mě ihned začalo příjemně hřát, jeho ruka sama o sobě vyřazovala příjemné teplo. Čekali jsme, než se objevili ti dva s kakaem pro sebe a pro nás dva, všichni čtyři jsme si spokojeně vypili kakao, takhle dobře udělané jsem dlouho neměl. Nečekalo nás nic jiného, než cesta domů, která trvala pěšky dvacet minut, ale díky Felixovi, který byl hyperaktivní z kakaa to byla necelá hodina.

,,Ty jo..My začneme spolu úplně nový rok, uvěodmujete si, že můžeme tenhle rok udělat lepším?" Všichni jsme se otočili na Changbina, který se zastavil pět minut od domů, měl zajímavou myšlenku a potřeboval se o ní podělit.
,,To je pravda, uděláme si jak tenhle, tak příští a dalších padesát nádherných, jako tento." Minhovi slova jsem si dobře zapamatoval, byly to pravdivé slova a já to moc dobře věděl. Jenže jsem stále měl v duši pocit, který mi způsobil opět zamyšlený pohled, Minhovo lusknutí mě ale vrátilo zpátky do reality.

,,Nad čím si přemýšlel tentokrát?"

,,Co když je tohle jenom nějaký sen?"

,,Sen?"

,,No ano, třeba spím a tohle se mi jenom zdá.."

,,Tim pádem..."

Minhovi ruce skončily kolem mého pasu za který si mě i následně přitáhl k sobě, abychom si vzájemně dívali do očí, vždycky jsem se v jeho očích utápěl, stejně taky jako on v mých. Jeho práva ruka skončila na mé tváři, kterou i následně pohladil palcem a daroval mi svůj upřímný úsměv.

,,Tím pádem mi je ctí žít v tvém snu, udělám ti ten nejkrásnější sen na který nikdy nezapomeneš."

Minho nikdy nečekal na moji odpověď, jeho obličej se přiblížil dostatečně k mému, aby naše rty spojil v jedno. Bylo to, jako kdybych od něj polibek dostal po prvé v životě, nádherný, plný něhy a hlavně něčeho, co do toho dával nejvíc

Svojí lásku.

,,Miluji tě, Hane Jisungu"

,,A já miluji tebe, Lee Minho"

The end.

••••

Let's just- Minuta ticha pro tuhle knihu- 🥲 actually je to první kniha, kterou jsem dopsala a jako- JÁ NEMÁM SLOV ZE SEBE FR? Mělo tohle vyjít na nový rok, ale pěkně bych dodrbala new year žejooo😭 Sooo.. Děcka, tohle je oficiální konec této knížky. Můžu udělat tuto knihu ještě z pohledu Changlix, sice trošku jinak, ale mělo by to "stejný" děj yk😎 Určitě se ještě ozvu k novému roku, každopádně happy new year babies<3

(Ne nebrečela jsem, když tahle kapitola skončila se slovy the end nnnn-)💀🥰