HOLKA OD VEDLE

Ztráta

Začal den, kdy měl Nicolas říct Pietrovi více o jeho oslavě. A já jsem netrpělivě vyhlížela Pietra až přijde domů ze školy, aby mi převyprávěl vše co mu Nicolas řekl.

Když Pietro přišel, nestihl si odložit ani své věci a já ho hned začala vyslýchat. ,, Tak co řekl?" Zeptala jsem se, nemohla jsem se dočkat až mi to řekne a když konečně přijde, tak tu jen stojí a mlčí . Pietro se na mě podíval a odpověděl: ,, Nebyl ve škole." A odešel do kuchyně pro jídlo. Nadšení ze mě rychle vyprchalo, sedla jsem si na podlahu a začala přemýšlet co se stalo, že nepřišel. Co když je nemocný nebo se mu něco stalo.

Ubíhaly měsíce a Nicolas se stále neobjevil. Každý den jsem chodila kolem jejich domu a viděla pouze paní Davidovou, Nicolasovu babičku. Neodhodlala jsem se za necelých sedm měsíců ji oslovit a zeptat se na něj.

Blížil se konec školního roku a já měla jít po prázdninách do školy. Nejhorší na tom bylo, že do teď jsem nenašla zatím žádného člověka se kterým bych si rozuměla. Doufala jsem, že o prázdninách se vše změní a já si konečně někoho najdu s kýmsi budu rozumět, ale tak se nestalo. Pokaždé když jsem někam přila a chtěla se bavit, ostatní děti doslova ode mě odcházeli. Nevěděla jsem co dělám špatně a doufala jsem, že se to v září změní.