HOLKA OD VEDLE

Vše je u konce

Uběhly již dva roky od Nicolasovo odjezdu. Během dvou let jsem potkala jednoho kluka, který mě dostal ze zármutku po Nicovi. Jmenoval se Finn. Začali jsme spolu chodit, byl to můj nový začátek. Měla jsem po maturitě, kterou jsem zvládla s jednou dvojkou. Všichni byli na mě pyšní. Finn mě chtěl vzít ten den na večírek do jednoho klubu, kam měla přijet zpívat jedna známá kapela. Od té doby co Nicolas odjel, jsem se snažila hudbě vyhýbat, jelikož mi ho připomínala. Takže jsem neměla ponětí o koho se jedná. Jen co jsem o té kapele slyšela, že vyhrála hodně soutěží.

Oblékla jsem se do tmavě modrých šatů, vzala jsem si šperky od Nicolase, ktere mi skvele ladily se šaty, navlnila vlasy, namalovala se a byla připravená až Finn přijede. Šla jsem po dlouhé době takhle někam mezi lidi, proto jsem si to chtěla co nejvíc užít. Finn přišel ke dveřím a přinesl sebou kytici růží. Podal mi ji a řekl: ,,Strašně moc ti to sluší." Za mnou stál Pietro, pozoroval ho a pak řekl: ,,Jestli se ji něco stane, jsi mrtvý jo?"

Přišli jsme do klubu, kde už vše bylo připravené. Odložili jsme si věci a čekali až začne kapela zpívat, abychom mohli začít tančit. Zhasla světla, hudba začala hrát, písnička byla pomalá, ale ten rytmus, byl uklidňující. Přišel zpěvák, osvětlili ho bílým světlem, tančila jsem zády k němu. Když začal zpívat, měl strašně krásný hlas, ale z jeho hlasu jsem slyšela smutek. Tehdy když zazněla poslední písnička a její poslední slova: 'Cause I remember how much you loved to dance. Do all the things I should have done. When I was your man. Do all the things I should have done. When I was your man. Uvědomila jsem si koho je to hlas. Rychle jsem se otočila a viděla Nicolase. Stál na pódiu a usmíval se na mě. Vypadal úplně jinak, než jak jsem ho viděla naposledy. Měl kratší vlasy, skoro celé tělo kromě hlavy měl pokryté tetováním. Omluvila jsem se Finnovi a běžela za Nicem. Ten seskočil z pódia a obejmul mě. ,,Nelly!" Řekl a pak pokračoval. ,,Promiň, že jsem odjel, ale jak vidím bylo to dobré řešení." Pustil mě z jeho objetí a usmíval se na mě. ,,Už zase musím jít, ale teď už vím, že tě tady můžu nechat." ,,Nico, prosím neopouštěj mě zase, co jsem řekla tehdy, to nebyla pravda." Přikývl, ještě jednou mi objal a dodal: ,,Ty jsi spokojená a já taky, mám přítelkyni, Nelly, už musím." Než jsem stihla něco říct, viděla jsem jak mizí na své motorce. Přistoupila ke mně Victorie a řekla: ,,Ten se jednou na té motorce zabije, ještě když tam teď tak prší." Přikyvovala jsem, a pak mi to došlo. Rozběhla jsem se ven z budovy. Byl obří liják, nešlo skoro nic vidět. Nica jsem nikde neviděla. Přiběhl ke mně Finn a zatáhl mi zpátky.

Druhý den ráno jsem se probudila, stále pršelo. Zvonil mně mobil, šla jsem se podívat kdo mi volá, ale to už stihl přiběhnout Pietro do pokoje, aby mi řekl: ,,Nicolas, včera naboural na motorce." Dívala jsem se na něj a stále nepobrala co mi prave teď řekl. ,,A.. já tě to nemůžu říct. Záchranka přijela pozdě." To nemůže být pravda. Sedla jsem si na postel. Srdce mi bušilo jak o závod. ,,Neubrzdil to a... " Hluboko se nadechl a pak pokračoval: ,,Srazil se s kamionem, jak byl velký déšť ani jeden to nestihli zabrzdit." Dívala jsem se na něj, v tuto chvíli bych byla radši, kdyby byl pěkně doma s přítelkyní, než tohle. ,,Máš zítra přijít, Viky tě bude volat." Šlo vidět, že se mu chtelo brečet a odešel. Ne kapičky, ale proud slz mi stékal po tvářích. Tehdy když naboural s rodinou, tak smrti utekl. Ale teď už ne.

Přišla jsem, kde už všichni byli. Victorie mi posadila a řekla: ,,Jemu je teď líp." A snažila se usmát. Ani jí to už nešlo, seděla jsem a dívala se na jeho fotografii vedle rakve a říkala jsem si proč zrovna on? Vedle mě si sedla nádherná slečna. Prohlédla si mě a řekla: ,,Těší mě, já jsem byla Nicovo přítelkyně, ty musíš být Nelly, že? Dost jsem o tobě slyšela." Nedokázala jsem odpovědět, sotva jsem popadala dech. Z pohřbu jsem odcházela jako hromádka neštěstí. Finn už na mě čekal. Vzal mi za ruku a odešli jsme. Cestou jsem si vzpomněla na všechny ty krásné chvíle strávené s Nicolasem. To on mi naučil se ničeho nebát. S ním jsem si užívala každý den svého života.

Ale vše krásné, přeci jednou skončí.