Moje RPG přihlášky

SAFIYA - Děti titánů

RPG: Děti titánů [RPG]
Jméno: Safiya Ayad - obě jména čistě egyptská
Věk: Akorát v letě oslavila šetnácté narozeniny, přesněji 2. června - to z ní dělá Blížence.
Ročník: Safiya chodí do šestého ročníku.

Pohlaví: Safiya se narodila a stále je ženou.
Rasa: Ačkoli se Safiyna matka zmínila, že její pradědeček byl půlelf, po tolika generacích má Safiya maximálně tak stopové množství elfské rasy. Prakticky je tedy člověk.
Národnost: Podél řeky Nilu se nachází město Asijút, kde Safiya žila a stále tam tráví prázdniny, když zrovna není na Briskimské akademii. Její rodiče i nespočet generací před nimi byli také Egypťané, jejich kořeny sahají nejspíš pěkně hluboko do historie. Rodokmen Ayadů se rozbíhá po celém Egyptě, nespočet příbuzných přes koleno a sestřenic a bratranců se tak vždy sjíždí na svátky a oslavy.

Druh: Ačkoli oba Safiyini rodiče byli lidé, ona sama se narodila jako převaděč. Nejdřív z toho byla trochu zmatená, ale pak se objevila její prateta přes koleno, kterou nikdy dřív neviděla, a sdělila jí, že je víla. Od té doby spolu mluvily častěji než za celý život a Safiya pratetě vyprávěla o svém pobytu na Briskimské akademii, která za jejího mládí ještě neexistovala.
Duše: Safiynou duší je havran - značící její malou moc. Vlastně tu nejmenší, kterou by mohla mít.
Jeho jméno zní Rex. Ano, krásné jméno pro stvoření smrti. Jenže rodiče, kteří doma nikdy neměli jiné zvíře než vlastní děti, se na lepší nápad nezmohli. Malé Safiye se líbilo prakticky cokoli a později už ho nechtěla měnit.
Je to přelétavé stvoření, přiletí a odletí, kdy se mu to hodí. Ví, ke komu má smysl se chovat přátelsky, a od koho se raději držet dál. Často má tendenci se lísat k vílám, nejspíš proto že nelžou a nepodvádí, takže se s nimi cítí bezpečně. Občas Safiye nosí červy, když je hladová, což je sice roztomilé, ale bezúčelné.
Jestliže si myslí, že jemu i Safiye hrozí nějaké nebezpečí, jen se za ním práší. Je to ten první, kdo zmizí, a dlouho se také neukáže, až když je naprosto čistý vzduch. Trochu sralbotka, ale Safiya alespoň pozná, kdy je čas se klidit z cesty. Netýká se to jen situací, ale také lidí.

Povaha: Jak možná napověděl Rex, Safiya má vysoce vyvinutý smysl pro detekci nebezpečí. Řekněme si to narovinu, převaďečce s nejnižším stupněm daru se taková vlastnost hodí. Možná i kvůli němu se Safiya už v raném dětství naučila, kdy je lepší vycouvat z hádky a kdy si musí stát za svým. Většinou preferuje tu první možnost, aneb vyhýbání se jakémukoli konfliktu. Je to proto, že nikdy zvlášť v ničem nevynikala - ne tak, aby byla lepší než jiní. Vždycky patřila mezi ty slabší děti, které neměly šanci vyhrát rvačku, a tak se naučila držet hubu a krok. Docela dobře ví, že lepší je dělat si přátele - nejlépe ty silné, kteří by se jí mohli zastat - než nepřátele.
Tahle strategie se jí vyplácela už v dětství. Mít tři starší sourozence může být někdy pořádně vyčerpávající. Obzvlášť když se její slabé ruce nedokázaly ubránit proti bratrům, kteří jí jen tak ze zábavy braly ve spánku polštář a snídani z ruky. To i její mladší sestra měla větší klid, protože na jejich hloupé vtípky a trápení byla až moc malá.
Ani jeden z jejích sourozenců neměl dar převaděčtství jako ona. Ani rodiče ne. Než se naučili, že se nemají dotýkat přímo její holé kůže, došlo k několika střetnutím, kdy malá Safiya zahlédla způsob, jakým zemřou. Postupem času se to samozřejmě stávalo dál, vždy pouhým omylem, ale Safiya si na to zvykla a brala to jako součást života i smrti.
Když byla Safiy malá, neuvědomovala si cenu kulturního dědictví kolem sebe. Jakmile však začala chodit do školy a učit se o dávné historii její země, začalo jí docházet, kolik dochovaných zázraků kolem sebe má. S rostoucím věkem se o památky více zajímala, přesněji řečeno o jejich architekturu. Ve věku, kdy by si bývala vybírala střední škola, si přála jít studovat architekturu a věnovat se více památkám po celém světě. Třeba by jednou takové skvosty mohla stavět.
Ale bohužel byla na Briskimské akademii. Kdyby nebylo jejího mizerného daru, mohla by si vybrat obyčejnou školu a žít normální život, ale to ne. Její nejnižší stupeň převaděčské moci by se podle ní i možná dal ignorovat... ale všichni kolem ní si zjevně mysleli opak. A tak se svého prostého snu vzdala a pochopila, že její osud se má ubírat trochu jiným směren. To ale neznamenalo, že se architektuře nemohla věnovat ve svém volném čase.
Bohužel nemá žádný výkoný notebook, který by se jí k takovému koníčku náramně hodil. Většinou tedy pracuje hezky postaru s tužkou, gumou a pravítkem. Plus má pár knih, které jí pomáhají se o architektuře něco učit, když ji nemůže přímo studovat. Ačkoli rodiče už živí jen Safiyu a její mladší sestru, nemění to nic na tom, že macbooky jsou naprosto mimo jejich ligu. Navíc její rodiče nechtěli ani slyšet o tom, že by se jednou osamostatnila a jela například do ameriky za kariérou.
To je jeden z mála důvodů, proč Safiya ráda tráví čas na Briskimské akademii - západní kultura jí svědčí o moc víc. Anglie je krásné místo, a i když většinu času stráví ve škole, vždy si užívá chladnější podnebí a obecně ten dostatek všeho, jako by se lidé ani nemuseli strachovat o své finance. Takové macbooky jsou obvyklou záležitostí, stejně jako dost místa pro velké rodiny. Kdyby si Safiya mohla vybrat, zůstávala by v Anglii i o prázdninách. Možná by se mohla jednou přestěhovat tam - kdyby nějak získala dostatek peněz a vůli odtrhnout se od rodiny.

Vzhled:

Aesthetic:

Toxic_koalaa