RPG: nejedná se o RPG. Přihláška je do DOTS s názvem: advetní kalendář vašich postav Jméno: Tohoto muže pojmenovala jeho matka Hunter. Přišlo jí to jako osobité jméno, které si každý zapamatuje. Jeho příjmení zní Valentine. Věk: Hunter má už teď na svém kontě nějakých čtyřicet sedm let. Tak dlouho už je na světě. Stihl za ten čas spoustu věcí, ale hodlá tu zůstat ještě dlouho a hodně toho ještě dokázat. Druh: Stejně jako byl jeho otec, Hunter je čaroděj. A hodně dobrý čaroděj, také aby ne, když už je tak starý a zkušený.
Rodina: Hunterovi rodiče Renna a Vernon Hunterovi jsou již po smrti. Renna se dožila krásného, lidského věku. Vernon ovšem zemřel o něco dřív. Zapletl se do politických neshod a ve svých třiceti letech za to zaplatil životem. Hunter svého otce tedy nikdy nestihl dobře poznat, ale i tak ho měl rád. Jeho matka Renna byla velmi přísná žena a nikdy neoplívala nějakým velkým množstvím mateřské lásky. Zato Huntera naučila, jak být sebejistý, úspěšný a vždy dosáhnout svého. To ona uměla. V Hunterových dvaceti devíty letech poznal ženu. Byla jako slunce. Neustále zářila a smála se. Tehdy Hunterovi vzala dech. Připadala mu jako živoucí radost. Začali spolu chodit, vídali se častěji a častěji. Přestože byl Hunter většinou mrzutý a lhostejný, s krásnou Maralis Fellovou se jen smál. Přiměla ho užívat si života. A on si ho chtěl užívat jen s ní. Už se nedokázal představit život bez ní. Než ji ale stihl požádat o dva roky později o ruku, Maralis mu sdělila, že čeká dítě. Hunter byl šťastný jako blecha, když se dozvěděl, že zbytek svého života stráví s ní a dokonce budou mít vlastní rodinu. Narodila se jim holčička. Po mamince byla krásná a měla blonďaté vlásky. To už ale zjistili, že Maralis ochořela. Tři týdny se o ní Hunter staral, úsměv mu už dávno nehrál na tváři. Věděl, že jeho smysl života umírá a nedokázal to přijmout. Když mu jeho láska jedné noci zemřela v náručí, opustil dům, malinkou Iris zanechal u dveří Maralisiny matky a už se tam nikdy nevrátil.
Minulost: Renna i Vernon byli z vlivné rodiny, takže i Hunter se vždy měl dobře. Oblečení z drahých látek, soukromý učitel čarodějnictví i klasických znalostí. Hunter měl sice lepší přehled o několika historických věcech, které se ve školách neučily, ale zase mu nešly jiné věci. Hodně věcí, které mu jeho učitel školy neučil, ho naučil jeho čarodějný profesor Goots. Byl starší, ale vždy chodil k Valentinovým domů skvěle upravený. Jako malý měl Hunter jen pár privilegovaných přátel ze stejných vrstev jako byl on sám. Vždy patřil do party, která pro něj byla vhodná. To znamenalo čarodějové nebo alespoň bohatí lidé. Všichni kolem něj si uvědomovali, že bavit se s chudšími by nebylo pro jejich rodiny dobré a také jim to dávali najevo. Někomu by se mohlo zdát, že je trochu zlý, ale v jrho okolí bylo normální občas kopnout do nějakého žebráka nebo si na nějakém prckovi protrénovat schopnosti. Navzdory oblíbenosti u prostého lidu se Gootsovi podařilo z Huntera vycvičit silného čaroděje, který umí plně ovládat své schopnosti a s lehkostí zvládne kde jaké kouzlo. Do Hunterovi party patřila také jedna dívka: Thalia. Byla to jedna z těch seběvědomých dívek. Byla to elfka, nesmírně krásná elfka. Jednou si spolu něco začali, ale časem zjistili, že dvě takové silné osobnosti příliš dohromady nejdou. Obzvlášť, když Hunter byl ve vztahu s dívkou spíš tichý. Ale pak Hunter dospěl a svoje staré přátele opustil. Odstěhoval se, aby si tam vybudoval vlastní pověst a možná založil rodinu. I když Hunter nebyl zrovna rodinný typ. Neměl ani sourozence, což však znamenalo, že aby udržel jméno jeho rodiny, nějaké potomoky mít musel. Jeho jméno brzy znal kde kdo. Už dřív bylo jméno Valentinů proslulé, ale teď, když se Hunter začal plně věnovat své práci (která ne vždy byla úplně čistá), bylo ještě známější. Jednou potkal Maralisu. Byla to láska na první pohled. Vždy, když ji viděl, zjihlo mu srdce, tvrdá maska popraskala a chladný přístup se změnil na veselý. Za tři rokdy společného žití se jim narodila dcera, kterou pojmenovali Iris. Jenže pak se to celé zase zkazilo. Maralis zemřela a ten malý uzlíček štěstí zůstal sám s Hunterem. Jenže strůjcem jeho štěstí byla Maralis, ne ten prcek. Ten ho nezajímal. Teď, když neměl svou lásku, nic ho nedrželo na místě. Věděl, že stará Doroth Fellová se o mimino postará a nechal jí ho. Sám se vydal pryč, aby nemusel žít v místě, kde ztratil svojí milovanou. Bylo jasné, že malá Iris nebude po něm, a kdyby se rozneslo, že měl Hunter nemanželské dítě, ze kterého se vyklubal člověl... Ne, to by nebylo dobré. Nechtěl mít s Iris nic společného. Jenže pak se doslechl o té záhadě... Něco se probralo k životu a Hunter věděl, co to znamená. Pro něj to nebylo dobré. A nechtěl, aby se do toho Iris zapletla. Kdyby totiž věděla, o co jde, všichni by jí napovídali o Hunterovi špatné věci... A to nemohl dopustit. Musel ji kontaktovat a přesvědčit, aby mu zůstala věrná. Povyprávěl jí srdcerivný příběh a mohl už jen doufat, že se neobrátí proti němu...
Povaha: Hunter si vždy jde za svým. Nebojí se jít i přes mrtvoly, jak se říká. Když si stanoví cíl, nic pro něj není příliš velká cena. Byl by schopný zabít i tu svou nezdařenou dcerku, kdyby to znamenalo, že zachrání krk sobě a své věci. Protože byl vychován silnou ženou, i z něj se stal cílevědomý muž. Nedělá mu problém vyjádřit svůj názor a dohadovat se kvůli tomu. Postupem času se naučil, že lidé mají větší respekt z klidných lidí, takových, kteří se nenechají rozhodit, mají nečitelné výrazy a chladné chování, kterým si nikoho nepustí k tělu. Nezáleží na tom, o co by se jednalo, Hunter je za každé situaci přesně takový, jaký má být. A do teď trochu truchlí po své ženě. Nosí s sebou všude její obrázek:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vzhled: Hunterovu tvář zdobí na čele i vedle očí malé vrásky. Svým hnědým vlasů věnuje péči; vždy má perfektně zastřižený a uhlazený účes. Někteří čarodějové si nechávají narůst plnovousy, ale to Hunter ne. Je to nevkusné. Raději má oholenou, čistou bradu, působí to víc profesionálně. Nosí jen na míru střižené obleky, stejně jako drahé boty.
