"Don't wake her up"

63 3 0
                                    

Začneme tím, že jsem byla v obývacím pokoji u mého přítele, (předem říkám, nikdy jsem u něj nebyla, jediný koho jsem viděla na fotkách je jeho ségra, rodinu neznám a nikdy neviděla) byla to velká místnost do staršího stylu, kde uprostřed byly tři gauče do tvaru písmena U, všechny byly rozložené aby každý měl místo na spaní. Na jednom z nich ležel přítele děda a babička, na druhým já a on, a na třetím vedle mě hned jeho o rok starší ségra (prarodiče leželi naproti). Přítel někam odešel, a nechal mě tam ve tmě samotnou. Chvíli jsem seděla a hleděla do zdi, pak ale mě vyděsil k smrti jeho děda, co se zvedl do sedu, a ve tváři byl výraz naprosté hrůzy, z toho pohledu mi běhala husí kůže po těle.

,,Já tu s (jméno přítele) bydlím, to ti asi neříkal že?" zeptal se, a i když mluvil ke mně, jeho pohled stále upřený někam do prázdna tmy.

,,Ne, neříkal" odpověděla jsem, kdy hned následovalo: "Pššt, nesmíš ji vzbudit".

Zamračila jsem se a nechápavě na něj hleděla, pak mi pohled padl na ženu ležící vedle něj, celé její tělo až po čelo bylo zakryté peřinou, vlasy měla tmavé v drdolu, z poza peřiny jsem viděla letmo jen kousek její ruky. Byla mrtvolně bledá, až skoro průhledná. V místnosti byla hrozná zima, a při zjištění, že nejspíše nedýchá, protože se peřina na její hrudi ani nehnula mě málem trefilo.

,,Nesmíte jí vzbudit, ani se na ní koukat a vidět jí, pokud byste to udělali, stane se něco hrozného, nedělejte to" zašeptá a lehne si zpátky. Seděla jsem tam jak přikovaná, protože děda kterého vidím poprvé mi říká takové věci ve 1-2 ráno, kdy jsem jediná vzhůru, přítel fuč a on je vyděšenější jak já výrazem je na jeden rychlý odchod do pryč a nazdar. Jenže dosud mé sny nedokážu plně ovládat, tak jsem zůstala sedět na místě. Po pár minutách se začaly ozývat kroky směrem z chodby do místnosti kde jsem byla, a v rohu se tyčila tmavá vysoká hubená postava, nehýbala se, jen stála. To se probudila jeho ségra, vstala a s ,,Já tu spát nebudu, bojím se" odešla pryč (a nechala mě tam hajdlice jedna). Byla čím dál větší zima, a moje vyděšení se jen kupilo, dokud nepřišel přítel. Děda nám řekl, ať jdeme pryč, nebo vzbudíme babičku a to není dobré. Poslal nás do jiné místnosti, kde už naštěstí byla klidná atmosféra, až na občasné kroky.

---

Tohle se mi zdálo, v pohodě, dokaď jsem o tom nemluvila s přítelem, kdy jsem detailně popsala jeho dědu, jak se choval, jeho hlas. Vše sedělo, dokaď neřekl: ,,No ale počkej, já ti neříkal že s námi bydlí náš děda, tos nemohla vědět, ani jak vypadá". Pokračovala jsem zbytkem popisu snu. Dozvěděla jsem se, že ta babička je 20 let po smrti (pak dává smysl proč v tom snu byla v té místnosti taková zima, ona byla zakrytá a nesměla se vzbudit), jeho ségra by prý reagovala úplně stejně jak ve snu, a že v jejich domě zabili jednoho mladého vojáka tenkrát ve 20 století, to jsem ale také nevěděla (by vysvětlovalo tu postavu).

Závěr?

Zdál se mi sen, kdy mi byly řečeny informace které jsem nevěděla a nikdo mi je nemohl říct, všechny se shodovaly s realitou, a osoby ve snu také na chlup seděly. Sny tohoto typu mám častěji a častěji. Pokud by vás napadlo nějaké vysvětlení, nebo cokoliv vás napadne, šupky do komentářů, chci slyšet váš názor, popř. co by to mohlo znamenat. Máme docela s přítelem nahnáno, a chtěla bych zjistit, co to znamená.

----

Děkuji za přečtení, hlasování a komenty, snad se líbilo, omlouvám se za neaktivitu, komplikace v osobním životě:) hezký zbytek večera!

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 01, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Sbírka mých paranormálních zážitkůKde žijí příběhy. Začni objevovat