Neudus mě

3

Stála jsem přede dveřmi a držela kliku. Nebyla jsem si jistá zda-li tam chci jít. Přeci jenom nemám na to povahu. Věděla jsem, ale že kdybych nepřišla, bylo by to dost neslušné. K tomu jsem už byla namalovaná. Nikdy jsem se nemalovala nějak extra. Vždy jenom lehce. Podle mě, se ženy malují hodně proto, aby na sebe buď upoutali pozornost, nebo se jim to prostě jenom hodně líbí. Přeci jenom každý má svůj styl a také názor. 

Držela jsem v ruce mapu a kráčela po chodníku. Na rameni jsem měla kabelku a šaty mi vlály do větru. Stála jsem před vchodem a pozorovala lidi jak vcházejí. V jednu chvíli, jsem se chtěla otočit a jít domů. Protože, jenom podle toho vchodu, jsem poznala že to nebude žádný laciný bar. Jakmile jsem se ale otočila, do někoho jsem narazila. Byl to ten muž..... Měl na sobě společenský oblečení a voněl po vanilce. Naše pohledy se střetli a mě se zastavil dech. 

,,Kylie. Tak se opět setkáváme. Ano. Musím přiznat, že na to že jste tu ani ne týden máte pech. Pech? Ano, stojíte tož před nejdražší budovou široko, daleko". Srdce mi poskočilo, nejen že jsem stála před nejdražším barem, ale ještě jsem na něho byla pozvaná.                                                                             ,,A co tady vlastně děláte vy? Jsem pozvaný na firemní akci. Akci? Ano,  to nevíte? Jak jste se sem vůbec dostala? HEJ TY ZMRDE!! Okamžitě od Kylie odstup". 

 Podle hlasu jsem poznala, o koho se jedná. Kyle. Takže to znamenalo, že se ti dva znají. Nevěděla jsem, jestli to je dobře nebo špatně. Kyle přiběhl k nám a vydal ze sebe ten nejnasranější pohled co snad u muže můžete vidět. Okamžitě odejdi ty zmetku!! Jasný Kyle, jak si přeješ. Třeba se zase někdy uvidíme Kylie''

 Prohlédl si mé šaty a naše oči se opět setkali. Otočil se a šel dovnitř. 

,,Měla by sis dávat pozor s kým se bavíš. Můžeš mi, ale vysvětlit jak si mám dát pozor na to s kým se mám bavit, když tu nikoho neznám?" Oba jsem se začali smát. Kyle mě chytil kolem pasu a odkráčeli jsem dovnitř. Došli jsem, až k barmanovi, který už tam naléval drink. Nejspíš to měl nařízené.  Kyle ukázal na na dvě židle a gestem naznačil ať se posadíme. Měla jsem snad milion otázek a vůbec jsem nevěděla kterou začít.   

,,Takže, jako první bych ráda věděla, co to je za akci a proč si mě sem pozval. Je to soukromá akce na ochranu zvířat všeho druhu. Všeho druhu? Ano, pro mořské živočichy, až po ty ve vzduchu a na souši. To zní zajímavě. Ale, proč jsi mě sem pozval. Jelikož jsem v druhé hodnosti tak mám právo si sem zvát a většinou si dělat co chci. Hodnosti? Ano. V naší firmě máme 1,2,3,4,5 hodnost. Hodnost číslo jedna je šéf. Číslo 2 jsou ti lepší a mají právo na skoro všechno. Zařizují akce, mejdany atd. Hodnost 3,4  jsou pracovníci. Pracují jak v kanceláři, tak i jezdí mimo tohle město. A hodnost 5, je to spíš taková náhrada". 

Znělo to hrozně moc hezky, že někdo myslí na zvířata. Netušila bych, že to v tomhle městě může být. 

,,Takže, pracuješ pro ochranu zvířat? No skoro. Jsme firma co poskytuje ostatním firmám pomoc. Jak finanční, tak i osobní.  Jo tak, takže dnes poskytujete pomoc zvířatům. Ano, je to tak. Páni, tak to je práce snů. To ano, to je".

Bylo hrozně příjemné, si s Kylem povídat. Přišlo mi, jako kdyby jsem se znali celá léta. Klábosili jsme o naších nejtrapnějších příbězích, o našich prvních láskách a dokonce i prvním sexu. Bylo to hrozně přirozené. Přeci jenom, je to můj soused. Ani jeden jsme se od stolu nehnuli. A to, i když na něho pokřikovali kolegové. Co se týče toho muže, neviděla jsem ho ani jednou. Měla jsem v sobě, už čtvrtou sklenici vína. 

,,Proč, jsi mě sem tedy pozval? Jsi moje sousedka, chtěl jsem tě poznat. Kdybych se měla seznamovat já, určitě bych tě nepozvala do nejdražšího baru tady". Začali jsem se smát. Čím víc utíkal čas, tím víc jsme se smáli. 

,,Ty Kyle, kdo byl ten muž koho jsi nazval Zmrde? Jo, je to jeden kretén který udělal dost špatných věcí. Pracuje v naší firmě a je ve 2 hodnosti jako já. A co vlastně udělal? Asi zhruba před rokem se mi líbila jedna slečna. Miloval jsem ji.... miloval.. Ten kretén mi ji přebral a líbal se s ní přímo před mýma očima. Šlo z něho cítit, že byl z toho opravdu zlomený. Je to kretén drž se od něho dál". 

,,Jak se jmenuje? Jo jmenuje se..... No jistě a ještě jsi zapomněl dodat Kyle, že důvod proč mě políbila byl ten, že jsi tančil s její sestrou a pak jste se zdejchly bůh ví kam". Cukla jsem sebou, vůbec jsem nezpozorovala že přišel. Nešel z něho cítit alkohol, takže bych usoudila, že to nebude žádný ožrala.,, Kdyby jsi nás na chvíli omluvila Kylie, musíme si tady něco s Kylem vyříkat". Kyle se otočil na toho muže a jenom kývl. Oba odešli a já zůstala sedět u stolu naprosto sama. 

Už mě to čekání dost unavovalo, tak jsem se zvedla a šla si to tu více prohlédnout. Bar měl jednu velkou místnost s barem. V pravo byly jedny dveře a na druhé straně záchody. Nebylo tam zas tak tolik lidí. Všichni byly krásně oblečení a většina z nich u sebe měli partnera, či partnerku. Procházela jsem ještě bar, dokud mě nezastavil hlas barmana. Naznačil ať jdu k němu a posadím se. Posadila jsem se a chvíli ho pozorovala jak něco dělá. Připravoval klasickou Colu s ledem. Položil ji přede mě.

,,Prosím slečno, to je pro vás. Jé jste hodný, ale tohle si asi nemůžu dovolit nemám tu sebou tolik peněz a už tak jsem měla 4 vína. Tu Colu vám dám na účet podniku. A ty vína. Jestli že, vás sem někdo pozval a pracuje ve firmě tak to platí firma ne vy". Nevěřím tomu, že nejen jsem pozvána sem a ještě k tomu nemusím nic platit. To je to asi hodně bohatá firma. 

,,Jste tu nová viďte. Co mě prozradilo? Je to malá čtvrť a chodí sem dost málo lidí, protože je to tu dost drahý". Udivovalo mě, že barman nejen že dělá výborně svou práci. Ještě k tomu, i vnímá okolí. Bylo to od něho dost pozorný. 

,,Takže jste tu nová, už máte práci? Ne zatím ne". Bylo mi to dost trapný to takto podat. Ale, nechtěla jsem lhát takhle milému člověku. 

,,Docela bych se divil, kdyby jste řekla ano. Jestli, že jste tu jenom chvíli, tak by to byl zázrak. Nebudu vám lhát, ale sehnat tu práci za pár dní by bylo nemožné. Barman se na mě chválí díval a pak řekl. Nechcete zkusit, tady ochranu zvířat? Myslíte tuhle ochranu zvířat? Ano přesně tuhle". Chvíli jsem nad tím přemýšlela, ale představa je nemožná. 

,,Děkuji za super nápad, ale na mě je to až moc velký cíl". Barman se jenom zamračil a podal mi kartičku . Byla to kartička s číslem na agenturu ochranu zvířat. 

,,Kdyby jste si to někdy rozmyslela. Děkuji vám. Artur. Děkuji Arture". 

Rozloučila jsem se s Arturem a vydala se ven z baru. Kyle se nikde neukazoval. Opravdu se mi na něho nechtělo čekat.  Zašla jsem proto, za nejbližším mužem a poprosila ho o to, že kdyby viděl Kyla, tak ať mu řekne, že jsem odešla domů. 

Seděla jsem na pohovce, když mi přišla SMS. 

Ahoj sluníčko tak jak se ti líbí v Brightonu ? 

Chvíli jsem na zprávu hleděla a nebyla si jistá jestli na ní odpověď. Věděla jsem, ale že dřív nebo později, bych na ní odpovědět musela. 

Je to tu skvělé mami, jenom teď nemám čas řeším spoustu věci. 

Položila jsem telefon na stůl a šla si lehnout. Po cestě jsem ještě slyšela, jak pípnul telefon, ale ignorovala jsem to. Myslela jsem na toho muže, na Kyla i na Artura. Kartička mi ležela na nočním stolku a já furt nevěděla jestli jsem ji neměla vyhodit. Byla jsem, ale líná vstát tak jsem ji nechala ležet na stole, otočila a do pár minut jsem usnula.