Kapitola 4

245 18 3
                                    

Otočil jsem se abych zjistil která dívka tak nadherné zpívá, a najednou vidim před sebou lavičku a na ní sedí to děvče a hraje na kytaru tak krásné jako jsem to ješte nikdy neslyšel. Chtěl jsem jit za ní no pak jsem si to rozmyslel. Co když mě bude považovat za nějakého chlapce co se jen tak dívá na lidi jejího pohlaví? Nebo něco horšího. Možná je moje fanynkou tak ji udělám radost a půjdu ji pozdravit . Ne špatný nápad kdyby byla moje fanynka tak už by mi dávno klepala na dveře a chtěla by fotku nebo podpis ne ?? Myslí přece. Takže jsem se rozhodl jit raději do bytu a neruš ji.

Když jsem přišel domu hned jsem si šel něco uvařit protože jsem od rána nic nejedl. To bude asi tím stresem co teď mám. Nestíhám rodinu, Baru, točit videa na Youtube prostě nic a když mám aspoň trochu čas, snažím se vymyslet co bych mohl ještě natočit, a pak jdu do studia nahrávat nové písničky a tak se končí můj den.

Ještě že mám tak skvělých fanoušků který při mně stojí vždy když to nejvíce potřebuji jako napriklad Mirka. Mirka je dívka která je na vozíku. A už je pár týdnů co mi psala jako její moje tvorba velmi pomáhá a jak jí vždy vykouzlí úsměv na tváři, a posílala mi i Videozprávy jedno jsem viděl a už jsem začal plakat. Vždy když se mi dalo psal jsem si s ní ale teď už nemám jak neboť jsem si zablokoval zprávy na Hoggym . Jak se asi má ?? No nic jdu točiť a pak spát.


Mirka

Keď som dospievala dala som sa naspäť na vozík a išla domov. Celý čas čo som spievala som mala pocit, ako by ma niekto sledoval. Kto by už len teba sledoval nebuď smiešna . Ozvalo sa moje podvedomie alebo ako ho ja volám Chrobák ktorý mi robí zo života peklo. Chcela som sa ho zbaviť no očividne sa mi to nepodarilo. Dala som sa na posteľ a zaspala som.


Zobudila na to ako ma oco hladká po vlasoch

"Dobré ráno. Povedal.

"Aj Tebe oci dneska idem do knižnice, nemám tu žiadne knižky a ani časopisy.


" Dobre odveziem ťa.


"Nemusíš pôjdem pešo.


Dala som sa na vozík, urobila som rannú hygienu, obliekla som si hnedé tričko a modré nohavice, vlasy zaplietla do copu a vyrazila som do knižnice.


O 20 minút neskôr.


Vyšla som z knižnice, kúpila som si štyri knihy a niake tie časopisy.

Zrazu niekto do mňa vrazil, môj nákup skončil na studenej zemi a ja takisto. Cítila som ostrú pálčivú bolesť na chrbte a z mojej hlavy, vytekalo čosi červené predpokladám že to je krv. Nemôžem sa nadýchnuť strácam dych, moje nohy si vôbec necítim ako keby som ich už nemala. Videla som ruky no nevedela som rozpoznať čie sú. Už sú preč. Vidím iba tmu.


Hlásim sa s novou časťou :) Prepáčte dlho nebola ale nemala som žiadne nápady takže je až dnes. Niečo vám poviem Peťo Lexa bol u mňa doma presne na deň matiek 10.5.2015 sen sa mi splnil. A nie nepomáhal mi s touto časťou. Je skvelý strašne mu za všetko ďakujem. Ďakujem vám, čo čítate tento príbeh na tom čísle to vidno. ďakujem za krásne komenty a votes ste TOP. Budem rada za pekný koment votes. Dúfam že sa vám časť páčila. Príjemne čítanie Miruš.



A dream come trueNơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ