,, Cože co?" Vykulila jsem oči.,, No nejsme. Avengers se rozpadli.",, Ne to ne. Zrovna když je potřebuju. Stevene. Já vás potřebuju." Doběhla jsem ho.,, Promiň ale nepomůžu ti." Sklonil hlavu.,, Prosím.",, Promiň." Rozešel se pryč.,, Hele, jestli nás porazí a zmocní se Xurnumu, není pochyb, že půjdou i sem.",, Nechci nic přivolávat Mar. Země je v bezpečí a to je to nejdůležitější.",, Ty mě snad neposloucháš?! Tady jde o životy. O můj žívot, o Buckyho život a dokonce i o život Tonyho. Jednou nebo později zjistí, že jsem tu byla a příjdou sem. Sám moc dobře víš co by všem hrozilo, co by hrozilo Christin." Otočil se na mě.
,, Seženu všechny co půjde.",, Až budeš připraven, stačí mě zavolat." Pousmála jsem se.
Jakmile jsem dorazila, zjistila jsem, že jsme stratili postavení. Okamžitě jsem začala opět pomáhat.
Zanedlouho se mi v hlavě ozval něčí hlas. Otevřela jsem portál a pustila je dovnitř. Okamžitě se každý někam zařadil a dělal co umí nejlépe.
Pomalu ale jistě jsme se dostali do lepšího postavení, než jsme měli předtím a protivníků už bylo značně míň než nás.
Občas mě nějaký šíp trefil do ruky a škrábl mě ale jinak nic vážnějšího. Na všech už bylo cítit, že nemůžou, dokonce i na protivnících. Dál mě posouvala myšlenka na Tonyho, na království a na Buckyho. Nemůžu se vzdát, mělo by to fatální následky pro všechny ostatní. Nemůžu být takový sobec.
Nějakým způsobem se nám dařilo je dostat do ústraní, a upřímně, moc jich nezbylo.
,, Vrátím se a dopadne to stokrát hurvnez teď, všechny vás tady pozabijim, ale ty..." Ukázal na mě.,, Ty budeš trpět ze všech nejvíc." Odvykladal svá poslední slova a zmizel. Nepřejte se mě jak, prostě zmizel.
Všichni jsme začali ošetřovat zraněné, odnášet mrtvé a nepřátele házeli na kupu.
,, Co s nima uděláme?" Přišel Buck.,, Jestli smím poradit, výsosti, spálila bych je a vysypala do vesmíru." Ukázala se vedle nás rádkyně.,, Dobrá, zařiď to. Až vše bude přijď nám to oznámit, budu v zahradách." Přikázala jsem a jen co se uklonila, odešla pro Tonyho.