|CZ| Dívka jménem Y/N přišla do školy čar a kouzel, a myslela si že nebude mít žádné kamarády, ale to bylo naopak. Jeden kluk jménem Mattheo Riddle byl jejím úhlavním nepřítelem, ale však svoje milovné pouto spolu tají.
„Y/N!" křičela na mě teta Suzan ze zdola. Seběhla jsem dolů, kde na mě čekala teta Suzan s dopisem v ruce. „To bylo ve schránce" strčila mi ho prudce do ruky a odešla zpátky do kuchyně. Celou dobu co jsem šla do pokoje, jsem se dívala na ten dopis co mi přišel. Přišla jsem do pokoje a zavřela za sebou dveře. Sedla jsem si na postel a přemýšlím, co to může být. Otevírám to a byl tam krátký odstavec.
„Milá slečno Y/n Y/L/N. Tímto vám chci oznámit, že jsme vás přijali na školu čar a kouzel v Bradavicích. Vaše matka byla velmi mocná čarodějnice, ale zamilovala se do vašeho otce tak s tím čarováním skončila. Pak jste se narodila vy slečno Y/N, a hned jsme věděli že kouzelnou moc zdědíte po vaši matce. Očekáváme vás již brzy zítra ráno. Těšíme se a brzy na shledanou".
Dočetla jsem dopis s otevřenou pusou do kořán a rychle jsem běžela do skříně pro cestovní tašku. Položila jsem jí na postel a začala si balit všechno oblečení, knížky atd.. nesmím zapomenout na fotku rodičů kterou mám pořád na nočním stolku. Pořád nemůžu uvěřit že moje mamka byla 'mocná' čarodějnice. Jak je to vůbec možný. Seběhla jsem co nejrychleji dolů za tetou, abych jí řekla kam se chystám jet. „Ale, Ale kdo se nám to tu ukázal" říká milenec tety. Nemám ho vůbec ráda, a myslím že on mě taky ne, podle toho jak se ke mně chová. „Co je Y/N?" ptá se teta Suzan. „ Víš jak si mi dala ten dopis, tak v tom bylo napsaný že mě očekávají ve škole čar a kouzel v Bradavicích, moje mamka byla prý mocná čarodějnice". Koukla jsem se na tetu a hned potom na jejího milence který na mě nechutně koukal. „ Tohohle jsem se bála a očekávala jsem že tohle přijde". Hned co to dořekla, začala hned znova mluvit. „ No co už, stejně jsi mi byla na obtíž a musela jsem tě živit a kupovat věci. Zbytečný vyhazování peněz". Cítím jak mi stéká slza po tváři. „ Běž si, nikdo tě tu stejně nechce. Na co tu ještě stojíš přede mnou a bulíš?! Vypadni! Vypadni kurva z mého baráku". Slzy mi stékají po tvářích, ale ani neceknu. „Nikdy jsem si tě neměla brát do péče. Měla jsi skončit v děcáku. Jenom na obtíž jsi.. nic víc. Tak běž. Vypadni sakra!". Koukla jsem se na jejího milence a on se mi jenom vysmál. Otočím se zpátky k Suzan a vytrhnu jí dopis z ruky. Vyběhla jsem co nejrychleji shody nahoru a vzala si tašku. Sbíhám shody dolů a akorát si nazouvám boty. Vezmu si bundu a dám si sluchátka na uši. Vyběhnu ven bez rozloučení a jdu na autobusovou zastávku. V buse jedu už dvě hodiny a za půl hodiny už budu na nástupišti. Na nástupišti jsem čekala asi hodinu a půl než mi pojede vlak do Bradavic. Mezi tím čekáním jsem si šla koupit hůlku a kabát. Za pět minut mi jede autobus a já běžím co nejrychleji na nástupiště 3/4. Právě jsem proběhla zdí.. co se to kurva děje. Sedla jsem si sama do kabinky, zamkla dveře a zatáhla rolety. vytáhla jsem si z cestovní tašky nějaký oblečení.(kdyžtak si nějaky vymysli, ale kdyby náhodou tak tady máš nějaký outfit):
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A/N
Ahojj tak doufám že se vám to zatím líbí a ano je to trochu nudné, ale nechci aby to zase tak rychle skončilo. Budu moc rádaa když budete komentovat atd. zase ahojj! <3
