𝑳𝒐𝒗𝒆𝒃𝒊𝒓𝒅𝒔 / ʰʸᵘⁿˡⁱˣ

Three

Cože?

Má mě rád?

Nic jsem mu na to neodpověděl a šli jsme společně zpátky na kolej.

Trvalo mi to celkem dlouho, než jsem ho dokázal dovést přes celou kolej až k jeho pokoji.

,,Proč musíš být tak těžký?" vydechl jsem když mi zase začal sklouzávat.

,,Nejsem těžký~"

,,Co to-" viděl jsem Minha s Jisungem, jak jsou před námi.

,,Neptejte se na nic prosím." podíval jsem se na ně a doufal, že se nebudou vyptávat na zbytečné otázky.

,,Co Hyunjina tak zřídilo?" zeptal se Jisung s úsměvem na tváři.

,,Neumí se pořádně hlídat při pití alkoholu. Není to ale nic, co bych nezvládl." řekl jsem. Už jsem chtěl být co nejdřív v jeho pokoji, protože mě začalo hodně bolet rameno.

,,Aha, tak to jo." Jisung se podíval na Minha a ten se zasmál.

,,To je Hyunjin prostě." poklepal na rameno osobě, která právě stala vedle něj. Jisung.

,,Felixii chci si lehnout~" vydechl Hyunjin a škytl.

,,Asi s ním půjdu do jeho pokoje, povím vám vše až zítra." obešel jsem je a vydal se ke dveřím od Hyunjinovo pokoje.

Sakra.

Teď mi došlo, že nemám klíče a tak se tam nemůžu nijak dostat.

,,Kde máš klíče?" podíval jsem se na něj a on se jen pousmál. To si dělá srandu?

,,klíče? V kapse." začal si sahat do jedné kapsy a vytahl z ni klíče. Okamžitě jsem mu je vzal a odemknul. Bylo pro mě celkem obtížné otevřít dveře s Hyunjinem skoro na mých zádech.

Vešel jsem do pokoje a opatrně, abych neshodil nějaký z obrazů, jsem ho doprovodil do postele a hned jak si lehl, šel jsem zavřít dveře.

,,Neodcházej~" to jsem ani neměl v plánu. Vrátil jsem se k němu a sedl si vedle něj.

,,Donesu ti vodu a ještě ti chci něco dát." usmál jsem se a odešel mu pro vodu. Doufám, že mu pomůže.

Šel jsem v jeho pokoji do kuchyně a tam mu napustil sklenici vody. Poté jsem odešel zpátky k němu a pomohl mu se zvednout.

,,Tady, napij se." podal jsem mu sklenici a on se trošku napil.

,,Děkuji," usmál se.

,,Tady máš ještě něco ode mě." vzal jsem taštičku s muffinem a vytáhl jsem ho.

,,Co to je?" promnul si své mírně červené oči.

,,Máš dneska narozeniny a ty se neobejdou bez narozeninového dortu až na to, že tohle není narozeninový dort, ale muffin. Doufám, že se ti líbí i tak." usmál jsem se a zapíchl jsem svíčku do sladkosti a zapalil ji zapalovačem, který jsem vždy nosil v kapse. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit.

,,To jsi ale fakt nemusel~" zacítil jsem silný pach alkoholu, protože se nahnul blíže ke mně, aby sfouknul svíčku.

,,Přej si něco," hned, jak jsem to dořekl, svíčku sfoukl.

Chvilku jsem se na sebe smáli a potom mi došlo, že vlastně mám napsat ještě Soo Jin ohledně našeho venku.

,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se s přiblblým úsměvem. Bylo to celkem hezké. Jeho oči se zmenšily. Skoro se zavřely.

,,Asi budu muset jít." řekl jsem. Ještě jsem mu chtěl připravit nějakou misku nebo kyblík, kdyby se mu chtělo zvracet. Šel jsem tedy zpátky do kuchyně a vzal největší misku, kterou jsem viděl.

,,Ty už chceš jít?" podíval se na mě smutně.

,,Ještě musím něco zařídit. Tady máš misku, kdyby se ti náhodou chtělo zvracet nebo tak. Tak já už půjdu." chtěl jsem úplně odejít, ale hyunjin mě chytil za ruku a stáhl k sobě.

,,Ne, dneska nikam nechoď~" než jsem se nadál, ležel jsem vedle něj na posteli a on mě zezadu objímal.

To se stalo tak rychle?