meh..neteče tu teplá voda, fakt super. "Pohni! nebudeš tam hodinu..co jsi holka!?" tvl "už jdu" kacchan přijď si pro mě je to tu hrozné. "co je zas?" "nic.." "proč to prostě nevzdáš?.. Oi posloucháš mě nebo budeš zas bulet." "nebudu a nevzdám" "pojď ke mně.. zlepším ti náladu heh" fuj ne "ne" "hej! já ti tady rozkazuju! neodmlouvej a pojď jsem!" "prosím ne" řekl jsem a rozbrečel jsem se "nebul furt" "Hej dabi! nech ho bejt a umlč ho!" zařval někdo na něj "fajn" "máš držet hubu brokolice"
Jste všichni připravení? Dnes jdeme pro Midoriyu přesunuli jsme den ale i tak se držte podle plánu a nedělejte to co nemáte, nechci tu mít někoho mrtvého." Yes dnes jdeme pro mojí lásku snad ti moc neublížily
"deku jdeme šéf tě chce vidět" "ehh?" "dělej rychle!" co se sakra děje? "dobrou synu" co
...
Jsme tu! konečně. Deku? DEKU NE! řekl jsem si v hlavě a rozeběhl jsem se pro něj. Bože prosím neber mi ho znova. Dobíhám ho! "A pojd!" Mám ho!!! "deku..zlato slyšíš mě?" prosím neodcházej "k-kacchan?" "ano jsem to já jsi v bezpečí" "já jsem se bál tak moc" "já vím, já vím ale už jsi jen můj" řekl jsem a on se rozbrečel "shh to bude dobré" řekl jsem a vzal si ho lépe do náruče "jsi zraněný?" "ne" "dobře jdeme ke mně ano?" "my můžeme?" domluvil jsem to" "jsi nejlepší" "možná jsem ale ty jsi ten nejkrásnější a nejhodnější kluk kterého jsem kdy viděl" "kacchaaaaaaaan" řekl a dal mi pusu. Hned jsem si vyžádal vstup do jeho úst. "Auu jsi upír?" "ano ale piju jen tvou krev" "nemáš hlad?" "ano, neudělal by jsi katsudon? prosím" "prosiiiiiiiiiiiiiiiiim" "ugh no dobře" "děkujiiii" řekl a dal mi dětskou pusinku.
*Cink* hmm přišla mi notifikace na telefon od... Todorokiho?
Todo: Izuku potřebuji s tebou nutně mluvit.
Todo: Osobně
Izu: Promin dnes nemůžu. Nemůžeš mi to říct přes telefon?
Todo: Ugh no nevim
Izu: Rozmysli si to. Kdyžtak volej ahoj
Todo: Počkej! zavolám ti v 20:48
Izu: Oki ahoj
Todo: Ahoj
Divné snad se mu nic nestalo "Oi co se děje?" "Todoroki chce se mnou mluvit" "a?" "bylo to divné, ale dobrý" "dobře katsudon je hotový" "jej" "tak pojď špunte" "hej nejsem zas tak malý" "jsi můj malý méďa" řekl a já jsem se naoko urazil "hele nebuď uražený nebo nebude katsudon ale ani katsuki" ":O neeeeeeeeeeee promin" "heh" "prosím" řekl a podal mi talíř "děkuji" "dá se to jíst?" "nam je to vy-mikanici" "budu dělat že jsem ti rozuměl" "dej umyju to" "děkujiii" "nemusíš pořád děkovat tohle je samozřejmost" "ale i tak děkuji ti za všechno. Nejen za záchranu ale i za to jak si na mě hodný" "ale mám otázku.. zjistilo se co mi vpíchli do krve?" "tobě něco vpíchli? Ty pako! to máš hnedka říct obleč se jdeme!" "kam?" "k doktorovi asi ne?!" "No dobře"
*u doktora*
"Aa pane Midoriya dlouho jsme se neviděli" "tak pojď uděláme ti testy a po nich 10minut počkáte hned poté dostanete informace." "dobře děkuji" "tak pojďte"
*time skip to 19:01*
"Tak máme výsledky a zjístli jsme že pan midoriya může být těhotný" "c-CO?!" "ano můžete ale pokud budete těhotný tak to bude trvat jen 6 měsíců nebojte dítě bude zdravé" "tak děkujeme naschledanou" "Chtěl bys děti?" "ano ale bojím se" "co takhle si udělat dítě hned jak dojdeme domů?" "Kacchan!"řekl jsem a zrudl jsem "copak nemáš horečku?" řekl jsem starostlivě "já se bojím" "byl bych tvůj první?" "ano..." "klid jestli nechceš tak ne dám ti čas a potom ti vyšukám mozek z hlavy" "heh? určitě" řekl pořád červený jako rajče.
Co se právě stalo? Já se z toho kluka zblázním. Jedna otázka mi hraje v hlavě od té doby co mě osvobodili. Co semnou chtěli dělat? Co když.. ale proč.. já nejsem ten důležitý pro ně chtěli jen můj quirk. Takže kdybych ho neměl tak..by mě otec nechtěl vidět? A ani bratr? A ani mamka se mi neozvala když mě dostali pryč...cítím se jako kdybych nebyl důležitý.. "halo zlato jsi v pořádku? posloucháš mě vůbec?" "co?" "co se děje? hodně rychle jsi změnil náladu.. nebo alespoň to tak vypadá." "nic" "zuzu povídej, co se děje?" "pokládám si jednu otázku furt dokola a to je že kdybych neměl quirk tak by mě stále chtěli? Myslím tátu a bráchu" "a taky když jsme byli na základce tak jsem si psal s jednou holkou. Byla to štastná a sebevědomá holka ale pak se začala bavit s jedním klukem který ji totální pocuchal a zničil psychiku a lásku k sobě. Snažil jsem se jí z toho dostal ale nešlo mi to. Nejedla, nespala a řezala se, tak moc jsem se snažil abych ji z toho dostal a jednou se mi to skoro podařilo vypadalo to nadějně přestala se řezat a chodila spát a jedla, sice ne moc ale stačilo to. Ale jednou si s tím klukem začala zase psát a 12.5.2021 což byl den kdy se s ním poprvé a pořádně pohádala a už to bylo jen horší a horší a tak 12.5.2023 mi přišel dopis s tím že si vzala život." řekl jsem a rozbrečel jsem se "tak moc jsem se snažil ale i tak to nestačilo" "v tom dopise bylo psáno *udělej vše pro svůj sen a hlavně pro něj žíj ne že se potkáme tam nahoře :D" "izu pojd ke mně" řekl a naznačil že mě chce obejmout tak jsem za ním přiběhl a objal ho. "mohl jsi udělat vše ale někdy je to málo, ale ber to z té lepší stránky.. ted je jí lépe a je to zase ta štastná a sebevědomá holka kterou už nic nebolí ani netrápí." "děkuji a ještě ti chci něco říct" "ano?" "víš jak jsi mi tenkrát řekl že se řežeš tak jsem se bál že skončíš jako ona..." "Zlato toho se nemusíš vůbec bát"
Tak a máme tu konec další kapitola bude brzy a dnes to máme 977 slov
!!!ps. ten příběh je o mě až na to že já se nezabiju.!!!
