Z velkého kruhu
Co vesnu mě obtočí,
Ve velkém pluhu
Co myšlenky rozmočí.
V podivné řece
Jenž byla jen na obtíž,
Protéká tam a nese
Název co nepochopíš.
Kde vylovíš naději
Potichu schovanou,
Kterou lidi nehledali
Kterou teď pošlapou.
Však nic není tolik
Jak zdánlivě se tváří,
Jen černé jak kolík
Jen bílé jak voda co se vypaří.
Tak stručně by se dal psát
Dopis o štěstí,
Však ten kdo ho pochopí
Tomu se poštěstí.
Na konci dopisu
Jen smutná tečka dlí,
Však prostředek svou pravdou
Trochu tě povzbudí.
Na začátku nehledej
Jsou tam jen závěje,
Které tě připraví
Na význam naděje.
Tak odpověz stručně
A nedbej na otázku,
Jestli pochopil si to
Zašeptej oblázku.
Vyšeptej ji tam kde berušky netančí
Kde obilí ohýbá
Svět tělo roztančí.
Tak odpověz...
Kde číhá tvoje naděje
A proč i když nechceš ji,
Proč ona ti zapěje?
ČTEŠ
Depresivní básničky
PoetryNázev mluví za vše. Tady takové varování pro naše milé copy mastery, kniha je chráněna autorským právem.
