Hope for love [ Yoonseok]

17.

Už je to dva měsíce co Jimin oficiálně chodí s Jungkookem.

Potom co si podal Irene, změnil svůj status na Instagramu na zadaný a uvedl Jungkookovo jméno jako svoji jedinou lásku.

Dokonce tam přidal i několik jejich společných fotek.

Jungkook udělal to samé.

Irene zažívala ve škole doslova peklo,
v momentě kdy se přiznala, tak se s ní všichni přestali bavit a neustále na ni měli narážky.

Mohla si za to sama, to co provedla nebyla jen drobnost nad kterou by každý jen tak mávl rukou.

Do teď ji vždycky všechno procházelo a zřejmě si myslela, že když si mohla dovolit cokoliv na předchozích školách, tak tady to bude stejné.

Narazila a to dost tvrdě.

K její smůle si vybrala dost silného protivníka.

I mě dost překvapilo jaký má Park Jimin na této škole vliv.

Nemusel nic říkat ani dělat.

Jen přiznal, že miluje Jungkooka a nikoho jiného.

Celá škola stála na jeho straně a přidalo se i několik učitelů.

Po měsíci se Irene rozhodla studium na škole ukončit, nikdo toho nelitoval.

Hobi s Jiminem a několika kluky byli nakonec vybráni do taneční soutěže v televizi.

Byl jsem na Hobiho hrdý, i když to znamenalo, že měl spoustu tréninků navíc a tak už nechodil na ty moje.

Sice mě to mrzelo, ale zvykl jsem si, hlavně když jsem věděl, že každý večer strávíme spolu.

To že spolu chodíme zůstalo zatím tajemstvím.

Požádal jsem ho o čas, abych se připravil na to přiznat se všem, že jsem gay.

Jenže čas běžel a já se čím dál víc bál.

Hobi mi sice nic neřekl, ale viděl jsem na něm jak je pro něj těžké se držet, aby mě ve škole nevzal za ruku nebo nedal pusu.

Pro mě to taky nebylo snadné.

Pokaždé když jsem ho chtěl někde venku obejmout nebo políbit, tak jsem se rozhlížel kolem, jestli nás někdo známí nevidí.

Proto jsme veškerý volný čas trávili buď u mě doma nebo u něj.

Jen tam jsem si mohl dovolit cokoliv a mohl být sám sebou.

Valentýn jsme strávili spolu, objednal jsem večeři, dali jsme si víno a dívali se v obětí na film.

Noc byla neskutečně žhavá a já se ráno probudil s mnoha kousanci a fialovými značkami.

I když jsme si řekli že si nebudeme dávat žádné dárky, tak mi Hobi přece jen dárek dal.

Cítil jsem se trapně, že nic pro něj nemám, ale na druhou stranu mi tím dal najevo kdo v našem vztahu zastavá jakou roli.

( V Koreji na Valentýna dávají dárky pouze ženy mužům a na White day, zase dávají dárky muži ženám. A pak je tu ještě Black day, kdy se setkávají nezadaní. Nevím jak vám, ale mě se jejich tradice moc líbí.😊)

Dal mi náramek z chirurgické oceli a na něm byl zavěšený zatím první přívěšek sluníčka.

Moc se mi líbil, hned jsem si ho nasadil a Hobimu pak za něj pečlivě a něžně poděkoval.

Hned po Valentýnu jsem začal plánovat co podnikneme na White day.

První jsem potřeboval koupit dárek a jediný člověk který mi mohl pomoct byl Jimin.