Když se za Yoongim zavřou dveře, tak si řetízek prohlédnu a všimnu si nového přívěsku.
Polovina srdce.
V tu chvíli se mi vybaví přívesek na Yoongiho náramku.
Ptal jsem se na něj, jenže mě Yoongi nevnímal a byl myšlenkami jinde.
Když jsem se ho zeptal na co myslí, tak mě jeho odpověď zaskočila natolik, že na přívěsek jsem okamžitě zapomněl a doslova jsem se na něj vrhl.
Připnu si řetízek na krk a usměju se.
Nachystám si snídani a uvařím kávu.
Ve chvíli kdy začnu snídat, tak se otevřou dveře a vejde do bytu Jimin.
" Co ty tady, nečekal jsem tě tak brzo?" Zeptám se.
" Jungkook jel k rodičům, tak jsme brzo vstávali," odpoví Jimin.
" Ale potkal jsem po cestě Yoongiho a nějak podezdřele se usmíval."
" Dokonce mi řekl že mě rád vidí a objal mě."
" Byl jsem z toho naprosto v šoku, navíc nespal doma, doufám, že nezačal brát drogy," prohlásí Jimin a zakroutí hlavou.
" Spal tady," řeknu potichu.
" Co jsi to říkal?" Zeptá se Jimin.
" Že spal tady," odpovím trochu hlasitěji, ale mám skloněnou hlavu nad hrnkem, jen zlehka zvednu hlavu, ale do očí se a Jiminovi nepodívám.
Jimin se rozhlédne po bytě a všimne si flašky whisky na stolku u gauče a dvou skeniček, plechovek od piva a mého trička hozeného na zemi.
" Hobi, chceš mi říct, že jste s Yoongim zase spolu? Tak to je super, mám z vás fakt radost," začne Jimin jásat.
" Nejsme spolu," odpovím.
" Ale....," Řekne Jimin nechápavě.
" Jen jsme se spolu vyspali, nic víc v tom nehledej."
" Byli jsme opilí, nadržení a tak jsme to prostě udělali."
" Ale to nemění nic na tom co jsem před tím řekl, chci mít opravdový vztah a pokud ho nechce se mnou mít, tak nemůžeme být spolu," odpovím.
" Páni, kam se poděl ten starý Hobi, ten by se nikdy nevyspal s klukem se kterým by nechodil."
" Počkat, ty máš na krku ten řetízek, on ti ho dal zpátky a je tam polovina srdce, kde je ta druhá?" Zeptá se šokovaně Jimin.
" Tu má Yoongi na náramku a ano Yoongi mi ho vrátil, že patří mě."
" Achhhh...to je tak romantický," rozplývá se Jimin.
Nic na to neřeknu.
" Asi si půjdu ještě lehnout, moc jsem toho v noci nenaspal, ty Jungkookovi nenechavé ruce jsem měl všude a..."
" Prosím ušetři mě detailů," zastavím ho tím, že mu dám ruku přes pusu.
" Promiň," řekne a odejde do svého pokoje.
Taky si jdu lehnout a když se po čtyřech hodinách probudím, tak zaslechnu Jimina v kuchyni.
" Už jsi odpočatý?" Zeptám se.
" Trochu, usnul jsem asi jen na hodinu a pak se jen převaloval, nakonec jsem to vzdal a pustil se do vaření," odpoví.
" Chceš s něčím pomoct?" Zajímám se.
" Ne, všechno už mám hotové," prohlásí.
Sednu si ke stolu a Jimin nachystá talíře a hůlky a na stůl postaví jídlo které připravil.
" Voní to vážně skvěle," pochválím ho.
" Díky, doufám, že ti to bude chutnat."
" Už jsi přemýšlel koho budeš volit?" Zeptá se.
Zaskočí mě.
" Volit?" Zeptám se.
" No přece budeme mít ten školní ples a bude se volit král a královna plesu," vysvětlí Jimin.
" Jo tohle, nevím jestli budu volit a navíc se mi na ten ples ani nechce jít," odpovím.
" To si děláš srandu? Chtěl jsem volit tebe! Musíš tam jít určitě vyhraješ!" Řekne Jimin.
" No to určitě, pokud by někdo z nás dvou měl vyhrát, tak to budeš ty a ne já."
" Jenže já všem řekl, ať pro mě nehlasují, protože nechci být králem."
" Proč?" Zeptám se překvapeně.
" Protože bych musel tančit s královnou a navíc se s ní fotit a dělat rozhovory a to bych Jungkookovi nikdy neudělal, vím že by ho to štvalo, mě by to totiž štvalo, kdyby byl králem on," odpoví Jimin.
" Tak to chápu," řeknu a dál pokračuju v jídle.
" Co když vyhraje Yoongi?" Pomyslím si.
" A bude tancovat s královnou a fotit se sní, to bych nezvládl, dívat se na to."
Rychle tuhle myšlenku vytěsním z hlavy, jinak se zblázním.
Zbytek dne strávíme s Jiminem u televize.
V pondělí při vstupu do školy, čekám další slovní útoky od spolužáků a hlavně od basketbalového týmu.
Jenže nikdo si mě nevšímá a všichni dělají jako by nic.
Jen mě pozdraví a jdou si po svém.
Trochu mě to vyvede z míry, začal jsem si už na ty nadávky zvykat.
Nedávám pozor a když zabočím za roh ke své skříňce, tak do někoho vrazím.
Málem spadnu, ale dvě silné ruce mě zachytí.
" Omlouvám se nedával jsem pozor," vyhrknu a podívám se na dotyčného.
" V pohodě, taky jsem se nedíval," řekne Yoongi a usměje se.
" Ty už jsi zase ve škole?" Zeptám se a stoupnu si od Yoongiho dál a vytvořím mezi námi trochu odstup.
Všichni co stojí kolem nás pozorují.
" Jo, musím dohnat všechno co jsem zameškal," odpoví.
Dívám se na něj a nevím co říct, najednou se cítím trapně.
" Nazdar Yoongi, no konečně, chyběls nám," prohlásí G-Dragon, když k nám dojde.
Podívá se na mě a zamračí se.
" Co jsem ti říkal, drž se od Yoongiho dál, buzno!" Prohlásí a Yoongi sebou trhne.
" Přestaň mu nadávat!" Řekne Yoongi naštvaně.
" Cože! Proč? Jen tě bráním!" Diví se G-Dragon.
" Nevím o tom, že bych tě o to žádal, nepotřebuju tvou ochranu a už vůbec né před Hobim!"
" Ale vždyť tě chtěl políbit!" Řekne šokovaně.
" A tebe štve, že nechtěl políbit tebe?" Zeptá se Yoongi.
Cuknou mi koutky, ale naštěstí se vydržím nesmát.
Zazvoní na hodinu.
" Ahoj Yoongi, už musím," řeknu a vydám se ke třídě.
" Ahoj, uvidíme se později," odpoví a dál se baví s G-Dragonem.
Jen zaslechnu jak se ho ptá:
" Co je to s tebou? Nechápu jak se s ním potom všem ještě můžeš bavit?"
Neslyším co mu Yoongi odpovídá, ale zřejmě by se všichni divili, kdyby se dozvěděli, že se mnou Yoongi dělá i spoustu jiných věcí, než že se mnou mluví.
ČTEŠ
Hope for love [ Yoonseok]
FanfictionJung Hoseok je obyčejný kluk, který ve všech vidí jen to nejlepší. Jeho vášní je tanec, který studuje na umělecké akademii. Se svým kamarádem Jiminem chodí nejen do stejné třidy, ale také na všechny tréninky a zápasy školního basketbalového týmu. An...