One Shots - L.S.

you can save me

aneb druhý part I hope you can save me 

O 7 let později...

Louis ležel v posteli a poslouchal stále se přibližující a oddalující kroky od ložnice. Povzdychl si, vstal z postele a vyšel na chodbu. Harry právě zoufale zamručel a opět se vydal ke dveřím jejich bytu. Harryho OCD a depresivní epizody byly v poslední době horší. Byly dny, kdy to bylo i v celku dobré, ale posledních pár dní to bylo horší. Zamknuté dveře před spaním musel kontrolovat několikrát. 

,,Hazza," upozornil na sebe Louis, když Harry kontroloval dveře. Kudrnáček se na něj otočil s nešťastným pohledem. ,,No tak, copak se děje? Kontroloval si ty dveře už několikrát," promluvil na něj jemně a došel k němu. Za těch několik let, co spolu jsou, se naučil, jak s Harrym a jeho OCD pracovat. Občas to bylo těžké, ani Harry sám sobě vlastně moc nerozuměl, ale měl po boku Louiho. A díky němu se jeho život obrátil alespoň trošku k lepšímu. Byli manželé. Už rok.

,,J-já ne-nevím, Loui," zašeptal Harry a zoufale na něj kouknul. 

,,Tak zamkneme spolu, dobře?" navrhl brunet a Harry přikývl. Louis opět odemkl, otevřel dveře, zavřel a položil Harryho ruku na klíče, na jeho ruku položil svou a následně společně zamknuli. Načež se odebrali opět do ložnice. 

,,Pročpak si to tolikrát kontroloval, Harry?" zeptal se Louis, když zavřel dveře do ložnice a vzal kudrnáčkovy ruce do svých. 

,,Uhm... musel jsem," sklopil pohled. 

,,Já vím," řekl Louis a silně ho obejmul, načež cítil, jak ho Harry objal ještě silněji. Brunetův zrak padl na postýlku, kde spinkal jejich syn. To kvůli němu a jeho bezpečí Harry kontroluje tolik ty dveře. Zkrátka musí. 

,,Ale všechno je v pořádku, ano? Ty jsi v bezpečí, Charlie je v bezpečí a já taky. Všichni jsme," řekl mu Louis a pohladil ho po vlasech. 

,,Já vím," kývl Harry a políbil Louiho. Tak moc ho miloval. 

Louis s Harrym ještě zkontrolovali, jestli jejich chlapeček v klidu spinká. 

,,Koukni na něj, Lou," zašeptal Harry. ,,Nemůžu uvěřit, že fakt máme miminko," 

,,Já vím," řekl Louis a políbil Harryho na spánek. ,,Je naprosto kouzelný, stejně jako ty. Doufám, že bude mít tvoje roztomilé kudrlinky," 

,,Přijde mi tohle všechno hrozně... nereálný," zamumlal potom Harry a kouknul na Louiho. 

,,Jak to myslíš?" 

,,Tenkrát, když mi bylo šestnáct... já ani neplánoval, že se tohohle věku dožiju. Že... že budu mít manžela, syna... rodinu. Kdybys za mnou tenkrát nepřišel, tak... tak už bych tu nebyl," 

Louis vydechl. Moc dobře si toto uvědomoval. Moc dobře si uvědomoval i těch několik okamžiků, kdy měl Harry své epizody. Vše se ovšem o trošku zlepšilo, když spolu začali bydlet, když se vzali a když se narodil Charlie. Ale stále měl na mysli to, že by stačilo málo a nic z toho, co teď je, tak by nemuselo být. Což Louimu dělalo trošku úzko. Harryho zatraceně miloval, nedokázal si představit svůj život jinak, než s ním. 

,,Ale teď je to všechno v pořádku. Jsi tady, máme Charlieho a já tě miluju, Harry. Hrozně moc," mumlal mu Louis a objímal ho. 

,,J-já vím, Loui," šeptl Harry. ,,Taky tě miluju," 

,,Půjdeme spát, hm? Charlie se zas vzbudí brzo, tak abychom se alespoň trošku vyspali," navrhl Louis a Harry přikývl. Oba dva ještě opatrně popřáli malému dobrou noc a lehli si do postele, načež se Harry natulil k Louimu, který je oba přikryl a zhasnul lampičku.