Po dlouhém dni už jsem měla všeho dost, nečekaný test, fůra úkolů a nekonečného učení, a hlavně spousta
připomínek proti mé osobě. Naši kluci se strefí do všeho, co vidí. Ať se snažím, jak se snažím, pořád je něco špatně.
Co už, jsem zvyklá po těch všech letech, kdy každý můj den vypadá stejně. Ráno mě vzbudí nepříjemný zvuk budíku, jdu do školy, tam zažívám...No, to už ani nemusím opakovat, po dlouhém dni přijdu unavená domů a... Ne, ani tady nenajdu místo k odpočinku. Ale taková už moje máma je.
Zatímco si můj mladší bratr dělá co chce, já se celé odpoledne nezastavím.
Dnes tomu není jinak, upřímně, divila bych se, kdyby tomu jinak bylo.
Konečně nastala oblíbená část mého dne, která každého bez vyjímky provází životem. Je to jeho klidnější část. Noc. Všichni co měli těžký den si konečně lehají do své postele, je čas klidu, všichni mají jen jeden úkol. Odpočinout si od bílého dne, reálného světa, světa lží, nenávisti, pomluv, ale i světa upřímného přátelství a zábavy. To ale neznamená jen spát. Tedy rozhodně ne pro mě. Noc pro mě znamená odpočinek, ale myslím tím konečně vlastní osobní čas, myšlenka, že všichni co na mě každý jeden den mají připomínky teď leží a zdá se jim něco úplně nesmyslného, nebo právě v hlavě utíkají před noční můrou, kdo ví. Jasná je jen jedna věc. Noc je čas, kdy neslyším věty, co dělám špatně a tak, slyším jen jak kapky deště dopadají na parapet mého okna. Jinak nic. Ticho. Klid.
Jen tak jsem si prohlížela Pinterest a přemýšlela nad tím, jak je super vlastně nedělat skoro nic, jen relaxovat. Musela jsem u toho usnout, protože už nevidím zaplý notebook... Protože nevidím... Dalo by se říct že nevidím nic, nedá se to popsat... Kde jsem? Jak dlouho jsem spala? Cítila jsem, jak začínám panikařit. Nevím kde jsem, jak jsem se sem dostala a zmocnil se mě nepříjemný pocit, jako bych nemohla pořádně otevřít oči...
"Hej, jsi vpoho? Vstávej, celá se Klepeš!" "Mami?" Počkat, ne, to není máma. Nejsem snad doma?
Tak kde potom jsem?
Konec první kapitoly! Budu se těšit u další. :)
ČTEŠ
Hvězdy nad Tokiem (Tokyo Revengers fanfikce)
FanfictionFanfikce s y/n v Tokyo revengers světě, sen dívky žijící svůj normální život, jaké by asi bylo stát se jedním z členů gangu v oblíbeném anime seriálu? Pěkný sen...Možná doslova...
