,,Je nutné mít na sobě tyhle brýle a šátek?" Zeptal se Jimin.
Sael šel s rovnýma zádama pár kroků před ním, akorát společně vešli do obchodního centra. Sael sice Jimina ujišťoval, že ho nikdo nepozná a že si ho nikdo nevšimne, ale aby pravdu řekl, trochu nervózní byl. Ani ne proto, že je někdo načape, no bože, to se stane a žádnou vraždu nepáchají... zatím.
Spíš se bál princů. Bůh ví co by mu ti dva byli schopní udělat, kdyby věděli, kam Jimina vzal.
Proto Jiminovi nasadil temné, černé brýle a otřesný šátek přes hlavu. ,,Naprosto. Neříkal jsi snad, že nechceš, aby tě někdo poznal? Tohle je naprosto dokonalé krytí." I když si spíš Jimin myslel, že přivádí mnohem víc pozornosti, než bez toho ohavně barevného šátku. Nic mu ale neřekl.
Oba dva tak pokračovali po obchodním centru dál. Byl pracovní den, takže tolik lidí tam nebylo. Stejně to ale bylo dost, aby se Jimin cítil v nebezpečí. Ten pocit se ale statečně snažil šoupnout pod koberec, protože je právem že venku nebyl tak šíleně dlouho, že si ani nevšiml, že se v sídle začínal cítit úzkostlivě.
Teď byl venku. A popravdě, mohl volně dýchat. Neměl za sebou žádnou ochranku, žádnou pomoc pro všechno co jen udělá. Žádného učitele, který by mu do hlavy ládoval politiku.
Był tam jen on. On, jeho dítě a Sael. Sael, který se po tolika letech tolik změnil.
,,Tak, kam půjdeme jako první?" Zeptal se Sael. Chytil Jimina za paži a přitáhl si ho k sobě. ,,Co třeba něco na sebe? Baby věci? Nebo něco do ložnice?"
Jimin se rozhlédl kolem sebe. Chtěl všechno, to bez debat. Podíval se do své malé kabelky a zkontroloval si jeho doklady. Peněženku přibalil taky. ,,Půjdeme, sem," řekl a ukázal na obchod, který byl jen pár kroků od nich. Boty.
,,Tenhle začátek se mi líbí," odpověděl Sael, mrknul na svůj doprovod a běžel napřed. Nechal JImina, ať tam dojde sám.
Jim by byl schopný odejít s polovinou celého obchodu. Nebyl tak dlouho nakupovat, že chtěl vzít všechno. Zároveň si ale s počtem jeho věcí začal uvědomovat jedno.
Jimin nepracoval, ale měl peníze.
Když se Saelem odešel z dalšího obchodu, měli tolik tašek, že každý v jedné ruce držel tři. A neměli nikoho, kdo by jim byl schopný pomoct. A když se Sael nabídl, že je odnese do auta, aby mohli pokračovat, Jimin seděl sám na jednom z odpočinkových míst.
A začal se cítit špatně.
Rozhlédl se kolem sebe. Lidi kolem něj všichni pracovali. Teda, třeba ne všichni. Ale minimálně lidi v jeho věku. I on se ještě před několika lety viděl v jejich botách. Pracující člen společnosti...
Teď ale jen sedí doma. Sedí doma a čeká, až se mu manžílci vrátí domů.
Všechny peníze, co utratil, nebyly jeho, ale jeho manželů. Jsou to oni, Jungkook a Taehnyug, kdo jejich domácnost drží v běhu, kdo jejich stát udržuje za pochodu - když tedy nebude počítat Pana Jeona, stálého Krále jejich země.
Jimin je, jak řekl Sael, opravdu jen jako kanárek. Užívá si luxusu, zatímco jiní nemají šanci si užít den ,,hloupým" nakupováním.
Právě teď si Jimin připadal hloupě.
ČTEŠ
PRECIOUS //Vminkook
Fanfic!!Pokračování -> BELOVED!! Jimin, Jungkook a Taehyung se po dokončení školy konečně společně stěhují do zámku, kde se dva princové chystají převzít vládu po Jeonově otci. Z Kooka a z Taeho budou cenění vládci velké části Asie, ale co potom Jimin? T...
