Motýl, křídla modrobílá
pouhým okem nenápadně pozoruju jej,
Bojím se však kouknout na barev křídel,
přímým pohledem.
Ptám se sama sebe
"Proč tomu tak je?"
Nemám se čeho bát...
Motýl mé srdce snad neutrhne
I tak nadále budu jeho perutě přehlížet...
Motýl letí, svá křídla vlajou mu jen,
"Tvůj osud stane se víc krutým.."
Byl jsem přesvědčen.
V mé hlavě se scénáře tvoří,
co když se už nikdy nevrátí?
Co když jeho křídla naposledy vidím?
Mám strach.
Na stéblech trávy zahlédla jsem třpytku
Jasná a zářivá hvězda volá mě tichým hláskem,
"Pojď ke mně blíž, jen trošku"
Nahla jsem se prudce,
Však když jsem ji spatřila jedním okem,
V trávě ležely motýlí křídla
a v nich mé srdce.
By me in March 2023
