nejlepší s nejlepšími ~Jakub Vrána

9.kapitola

Vzbudil mě zase budík vůbec se mi nikam nechtělo všude budou novináři a po včerejšku to bude ještě horší. Pomalu jsem vylezla a šla rovnou do koupelny ze sebe udělat člověka. Vyžehlila jsem si vlasy a dala si trochu řasenku. Oblékla jsem si tepláky s trikem a vzala si nějakou černou mikinu ze skříně jsem vytáhla termo prádlo a šla dolů kde jsem se opět vykašlala na snídani a odešla dala jsem si kapuci přes hlavu aby mě nepoznali a povedlo se. Do stadionu jsem vešla bez toho aby mě někdo zastavil ,,Hej Lex." řekl za mnou Andre otočila jsem se na něj ,,Co chceš?" zeptala jsem se celkem drze ,,Nic, jen jsem tě chtěl pozdravit." vyznělo to hodně jako otázka ,,Kdo tě poslal?" zeptala jsem se ho nadechl se a vydechl ,,Trenér." odpověděl ,,Prý kvůli té fotce jsi včera pískala blbě tak jsem měl vyzvídat jestli jsi v pohodě." vychrlil na mě ,,Aha." odpověděla jsem jednoduše s otočila se směrem šatna ,,Tak čau." řekl mi Andre ,,Ahoj."odpověděla jsem a otevřela dveře od šatny převlékla jsem se do termo prádla a černé mikiny. Šla jsem směrem led když mě někdo zastavil měla jsem helmu ale moje dlouhé hnědé vlasy byly asi nápadné ,,Hej Lexi." řekl mi Jakub potichu nemohla jsem se na něj podívat nebo bych mu podlehla a bylo by to v háji ,,Hm?" zamumlala jsem ,,Podívej se na mě." řekl a dal dva prsty pod moji bradu natočil mě tak abych se mu dívala přímo do očí ,,Jakub tohle je nápadný." zašeptala jsem ale od jeho očí jsem pohled neodvrátila nešlo to ,,Kde máš moji mikinu?" zeptal se v tu chvíli se mi zadrhl dech ,,Bylo by to divný Jakube." zamumlala jsem něco v tom slova smyslu a prakticky jsem vletěla na led kde jsem se opět málem rozmázla ale ustála jsem to ani jsem nezahlédla Jakubovo pohled který byl velmi raněný. Opět jsem si dala 2 kolečka na rozbruslení a stoupla si doprostřed.

-

Po tréninku jsem zalezla do šatny kde jsem se převlékla. Všechny věci jsem naházela do tašky ale můj pohled se zastavil u mikiny kterou jsem buď měla na sobě nebo ji měla co nejblíže u sebe byla to ta Jakubova. Odvrátila jsem od ní pohled a tašku zapla hodila jsem si ji přes rameno a vyšla ven. Jelikož jsem měla kapuci tak mě nikdo nezastavil u Jakuba to bylo na opak byli u něj snad všichni novináři bylo mi ho celkem líto ale mně teď záleželo jen na tom se dostat domů bez toho aby mě někdo spatřil takže jsem se potichu vypařila ze dveří a rychlím krokem jsem šla k bytu. Jakmile jsem za sebou zavřela dveře po schodech jsem šla do mého pokoje kde jsem se zavřela a padla do postele. Přemýšlela jsem a to hodně o Jakubovi o té lavičce o Benovi o tom jak jsem na Ski s Gin byla hnusná. Už to jsou skoro 2 týdny od toho co jsem Jakuba poznala a za ty dva týdny se stali nejlepší i nejhorší věci mého života. Po několika hodinovém přemýšlení jsem se vytratila do říše snů.

-

Probudila jsem se okolo jedné ráno vzala jsem do ruky telefon kde jsem měla několik zpráv z instagramu

jakubvrana

Lexi je mi to líto to co
se stalo na té lavičce.

Nemyslel jsem že to
dopadne takhle.

Ty spíš? Však je teprv
pět odpoledne.

Lexi je ti něco?

Tak napiš až se vzbudíš
jo chci vědět že jsi v pořádku.
                    read 1:13 am

Nemohla jsem mu napsat nebo mohla ale nevěděla jsem co a bála jsem se nechtěla jsem aby to skončilo takhle ale asi to tak někdo tam nahoře chtěl třeba k sobě vážně nepatříme navíc on by měl mít nějakou modelku ne? a já modelka rozhodně nejsem to vám je asi všem jasný. A když jsem tak seděla na posteli a přemýšlela dala jsem si sluchátka a pustila si písničky začalo mi hrát Friends od Chase Atlantic proč mi všechny písničky připomínají jeho nemůžu na něj myslet tak hodně je to nezdravý. Zvedla jsem se a se sluchátkama v uších jsem šla do kuchyně kde jsem si napustila skleničku s vodou a vypila ji. Po chvíli začal zvonit zvonek divím se že jsem to pres ty sluchátka slyšela a tak jsem jen chvíli stála a přemýšlela kdo by takhle brzo nebo možná pozdě zvonil na náš byt vyndala jsem si sluchátka abych se ujistila že nemám halucinace ale zvonek zazvonil znovu šla jsem k takovému repráčku kterým můžu s lidmi mluvit a oni mi můžou odpovídat ,,Nezvoníte na špatný zvonek?" zeptala jsem se ,,Jsem si jistej že ne." odpověděl hlas kterej bych poznala vážně všude  ,,Jakube...?" potichounku jsem vdechla do repráku ,,Lexi..." napodobil můj vdech odzvonila jsem mu. Stála jsem u dveří ruce se mi chvěli stejně jako nohy co to zase dělám říkal hlas v mé hlavě a to jsem uslyšela zaklepání po pár minutách jsem se odhodlala otevřít a ve dveřích stál no kdo asi Kuba.

859 slov

Hahah a teď si budete muset počkat co se stane dál hehe nejsem škodolibá jen chci aby si lidi mohli domýšlet než zveřejnim tu pravou kapitolu.

vote?

názor?>>>

-lexi