tajemný profesor (harry potter + stranger things)

Rejpar Eddie

Ráno

Pohled Eddie :

Víte jaká je nevýhoda být ve zmijozelu? Zima, ve společenské místnosti, která je v podzemní tak tam logicky zima bude. Už od 11 let jsem zvykl že vstávám v 7 hodin, i když snídaně jsou až v 8:30. Už bylo 6:59 tak už jsem se probudil a chtěl jsem si sednout na postel, ale nemohl, protože tam ležel na břiše můj černo-bílý kocour. Kdybys te se ptali, jmenuje se podle jedné z hry
dungeons and dragon, a to Kas.

Poznámka autora : omlouvám se, ale jiná postava z dnd mě nepadla, a hlavně Eddie a kas jsou spojení, protože existuje kas theory 😂.

Snažil jsem se ho opatrně vzít a dát ho na druhou stranu postele,, opatrně, opatrně, " septam si sám pro sebe. Uf, podařilo se to.
Vstal jsem z měkké postele a šel ke střini si vzít černý habit, šedivé kalhoty a další věci. Když už jsem byl převlečen, tak bylo 7:20. Většinou si čtu fantasy knížky a nebo skladem písničky, hraju na kytaru, kterou jsem dostal k 10 narozeninám od strýce. Já si na svoje rodiče moc nepamatuji, alu už od 4 let žiju u strýčka, ktery taky chodil do bradavic, a to do mrzimoru. Rozhodl jsem se že zase napíšu nějakou písní po dlouhé době. Sedl jsem si na židli u stolu a vymyšlel. Furt mě napadlo písně s tématem "romantika", ale i když tohle téma nepíšu. Přemýšlím proč mě to napadá a asi je jediné vysvětlení: a to Robin,, to nemůže být pravda," řekl jsem si sám pro sebe. Nikdy jsem se nezamiloval a ani nevím jak se pozná.
Asi musím potkat Steva a říct mu to, protože se tomuhle hodně vyzná než já. Furt jsem o tom přemýšlel až do doby, když se probudil Dash. Dash je takový typ kluka, který s holkou nevydrží ani jeden den, a ani se moc nemusíme,, nazdárek, Munson, " pozdravil mě Dash typickym ušklebkem a nikdy mi neřekne mým jménem ale mým příjmením,, no dobre ráno, pane Dashi, tak jaky úlovek bude tentokrát," rejpl sem si do něj, protože mě to baví,, buď zticha, Munson, "zařval tichým hlasem Dash a odešel pryč z pokoje si umýt ruce, a mezitím jsem se smál.
Už bylo tak 8:20 a šel jsem s ostatníma z koleje na snídani, kde i dostaneme rozvrh hodin. Když jsme přišly k velké síňi, tak jsem ještě musili čekat než otevřou a tak jsem si sednul na schody. Chvíli jsem byl duši nepřítomen a všimnu si že se mnou někdo mluví,, Eddie, jsi tady?, " ten hlas mi byl povědomí, otočím se a kdo jiný to může být? Ano, je to Robin, která na mě kouká se svýma modrima očima,, jo promiň, jen jsem o něčem přemýšlel. A jak si se dneska vyspala,"
Zeptal jsem se jí, abych udělal radost že se o ní zájimam,, jako vždycky, báječně, a jak tobě se spalo?" taky se mě zeptala, a viděl jsem že se trochu červená,, bylo by lepší kdyby tam bylo teplo, jinak to šlo, " odpověděl a v tu chvíli se otevřeli dveře do velké síně. Postavil jsem se na nohy a chtěl jsem pomoc Robin se postavit na nohy. Jen mi poděkovala a šly jsem do síně,, je dobré ráno," pozdravil nás Nancy veselím úsměvem na tváři,, taky dobre ráno, jenom kde je Steve?" podravila Robin a zeptala se na Steva,, asi je někde vepředu, " nejisté odpověděla Nancy. Po tomhle rozhovoru jsme konečně šly na snídani.

Další kapitola je tady.
Váš vojtikdvok1