Všechny moje stavy co jsem měla se mi vrátily back. Zpátky se řezu. Nevím proč, nemám na to důvod ale je to tak. Nemám náladu žít ale stále me tu drží moje jedina rodina kterou mám. Snažím se aby ty hlasy z mé hlavy šly pryč. Často mi říkají ať udělám něco co nechci. Kdo by vychovával Vicky? Petr má teď často koncerty a furt je ve studiu. Takže odpověď je že skoro nikdo.
...
Sedím s Petrem u stolu a povidame si. Mala spí takže mame klid.
Já: Petře ?"
Petr: ano?"
Já: moje stavy co jsem měla na začátku se mi vrací zpátky."
Řekla jsem a začala brečet.
Petr: neboj to nějak zvládneme jsi silná"
Řekl a obejmul me.
Já: Dekuju Péťo"
Řekla jsem a lehce se na něho usmála.
Petr:za co?"
Já:no za to že tu semnou pořád jsi"
Petr: víš že mi za to nemusíš děkovat"
Já: miluju tě"
Petr: miluju tě"
A políbili jsme se.
Kvůli němu mám pocit že jsem k něčemu užitečná. Strašně moc ho miluju. Najednou jako by to ze me všechno vyprchalo a nic mi nebylo.
...
Jsme ve studiu a Petr nahrává nové tracky. Kluci si hrají s Vicky. Najednou mi někdo vola.
Já: haló?"
??: dobrý den jste Anna Maria Wolfova?"
Já: ano jsem proč?"
??: protože vašeho otce teď dovezli do nemocnice omdlel a teď je v komatu"
Řekl pan smutne
Já: děláte si srandu že ano"
Řekl jsem a začala brečet. Kluci si toho všimli a šli ke mne.
Doktor: ne nedělám, prijedete?"
Já:ano hned jsem tam"
A tipla jsme to.
Petr: co se děje"
Řekl když jsem rychle vstala z gauče.
Já: můj táta je v nemocnici "
Rychle jsem jsem šla do auta a Petr taky.
...
V nemocnici jsem řekla moje jmeno a oni nás pustili. Ležel tam v bezvědomí. Doufám že se vzbudí. Takovou dobu jsem ho neviděla. Furt někam jezdil a teď má aspoň větší odpočinek.
Po asi půl hodině jsem jeli zpátky do studia. Vzala jsem si Vicky a jeli jsme domu. Doma jsem cely den brečela. Nemám mámu a teď už skoro ani tátu.
