13🌻

210 2 1
                                    

Já:mami,tati?"
Řekla jsem a začala brečet.
Táta: jsi už s námi " řekl a obejmul mě.
Máma: dcero pojď k nám"
Já: ne, já nemůžu mám dole rodinu. Já tu nechci být"
Táta:neboj,nezustanes tu. Jenom přestali fungovat stroje. Za chvili se vrátíš až ti je zase zapojí. Já jenom kývla.

Pohled Petra
Sedím u Vicky v pokojicku a hraju si s ní. Najednou mi začnou volat z nemocnici.

Doktor: dobrej pane Adámek, mohl by jste rychle přijet?"
Já: dobrej, jasně hned jsem tam"
Řekl jsem jsem a tipl to.

Já: Vicky pojď, jedeš ke strejdovi"
Řekl jsem a vzal si Vicky na ruku a rychle běžel do auta. Dojel jsem ke calinovi. Mám klíče takže jsem si otevřel.
Ja: caline,caline!"
Zakřičel jsem na něj.
Calin: no co jee"
Ja: pohlídej Vicky prosím, musím jet do nemocnice"
Řekl jsem rychle a dal mu Vicky.
Calin: proč co se stalo?"
Já: maria je v nemocnici a před chvíli mi volali tak pospicham čau"
Řekl jsem a rychle šel do auta.
Dojel jsem do nemocnice a rychle jsme řekl recepční svoje jmeno a ona me pustila. Šel jsem do jejího pokoje kde už byli doktoři.
Já:dobrej,co ji je?"
Zeptal jsem se.
Doktor:je v bezvědomí musíme tu všechny přístroje opět zapojit a doufat že se probudí"
Já: počkat takže vy jste ty přístroje odpojili?!"
Zakřičel jsem.
Doktor:pane Adámek, nevztekejte se. Ty přístroje přestaly fungovat, a my nevíme proč. Musíme je zase napojit."
Já jenom zakýval hlavou. Nevěděl jsem co mám říct. Co když se neprobudi? Co semnou a Vicky bude?

Pohled Marii

Táta:hele u tebe je nějaký kluk"
Řekl a nechápal kdo to je.
Já:tati to je můj snoubenec "
Řekla jsem a zasmála se.
Táta:no ne ne já myslel že nikoho nemáš. Neviděli jsme se vůbec"
Řekl a smutně se podíval.
Najednou mi se mi zatočila hlava.
Táta: hele už se pomalu vracis"
Řekl a obejmul mě, a to same udělala i máma.
Máma,táta:zbohem někdy se zase uvidíme"
Já:zbohem"
Řekla jsem a pak jsem uz nic neviděla. Najednou jsem otevřela oci a viděla Petra.
Já: Petře? Jsi tu?"
Řekla jsem a hledala ho.
Petr: jsem tady princezno"
Rekl a chytil mě za ruku.
Petr:počkej,zavolám doktory"
Já: neboj ja nikam nepůjdu"
Řekla jsem a snažila se usmat. Přišli doktoři a začali něco dělat( don't have a dirty mind😭).
Doktor: Je mi to moc líto"
Řekl smutne doktor.
Já:co se stalo?"
Řekla jsem.
Doktor:dítě to bohužel nepřežilo"
Řekl a já začala brecet. Petr se na mě smutne podíval a chytil mě za ruku.
...
Dneska jsem přijela z nemocnice a ležíme s Petrem na gauči

Já: petre?"
Petr:no?"
Já: viděla jsem moje rodiče"
Petr se na me podíval.
Petr:coze? Však jsou mrtví ne?"
Já:však ano"
Řekla jsem smutně.
Petr: počkej počkej coze?!"
Já:bylo mi divně, začala se mi motat hlava a pak jsem viděla už bílo. Najednou jsem viděla svoje rodiče. Byla jsem tam protože mi přestaly fungovat stroje"
Řekla jsem.
Petr:nevim co ti na to mám říct"
Já se na něj jenom koukala.
Já: no je to divny furt tomu nemůžu uvěřit "
Petr jenom kývl hlavou.

Že by náhoda?🌻 2 |STEIN27|Kde žijí příběhy. Začni objevovat