Every shade of hate

II.

Celý večer jsem z Katrin nemohl spustit oči. Je naprosto nádherná. Trochu mě mrzí, že dnešní večer už končí.
„Užila jsem si to. Moc děkuju."
„Můžem si to někdy zopakovat, jestli chceš."
„Takže zítra druhý kolo?"
Mile se usmála a čekala na mou odpověď.
„Mhm... fajn. Ale přijď k nám. Něco ti uvařím."
„Od kdy umíš vařit?"
„Když jsem byl v Londýně, tak mě to známá naučila. Takže dojdeš?"
„Nevidím důvod proč ne. Takže zítra, až vám skončí vyučování?"
„Vyzvednu tě."
Omotala si ruce kolem mého krku a políbila mě. Ač to byl skvělý pocit a nejradši bych to zatáhl dál, po pár minutách jsem se od ní odtáhl. Měl jsem pocit, jako kdyby nás někdo sledoval. Rozloučil jsem se s ní a odjel jsem domů.

•pohled Dana•
Takže slečna nejen že o sobě nedá celý večer vědět a přijde pozdě domů, ale ještě se s ním vykousne hned po prvním rande?
Fajn, když on mi jede do sestry, tak já pojedu do té jeho.
„Mohla jsi aspoň dát vědět v kolik dojdeš domů."
„Nechtěla jsem."
„Stále mám za tebe zodpovědnost, pokud sis ještě nevšimla."
„Už nejsem dítě, pokud sis nevšiml ty."
Pevným stiskem jsem ji chytil za loket.
„Au! Dane pusť mě!"
„Asi by sis měla uvědomit, kdo ti kurva platí školu a přestat si hrát na dospělou, když se stejně věčně chováš jak dítě. A teď padej spát!"

"Možná by ses měl prvně ty zamyslet nad tím, proč se už od dnešního dopoledne, kdy jsi zjistil, že se vrátil, chováš jak idiot! Seš na něj zbytečně toxickej!"

S tou větou za sebou zabouchla dveře od svého pokoje. Nechápu, proč se vůbec staví na jeho stranu. Nezaslouží si to. Ale co. Dám mu ochutnat jeho vlastní medicínu.

Ještě ten večer jsem napsal jeho sestře a pozval ji na rande. Ale upřímně, chci to vzít dál, než to vzal on s Katrin. Nemám pochyby o tom, že by to nepřijmula. Vím, že po tom, co jí brácha odjel jsem se staral tak trochu i o ni a ona si ke mně vybudovala nějaké city. Navíc s těmi problémy co má je docela naivní, takže s ní nebude moc práce.

Další den se mnou Katrin skoro nemluvila. A já o to ani neměl moc zájem. Myslím, že bude mít dost co říct, až zjistí, co udělám s její nejlepší kamarádkou. Dneska ráno nadšeně přijala, takže ji vyzvednu u ní doma v sedm večer.

Katrin jsem hodil do školy. Pak jsme šel na vlastní přednášku. Jen co jsem si sedl, položil kafe a vytáhl notebook, sedl si vedle mě ten idiot s přiblblým úsměvem.
„Vypadni."
Musím říct, že mě samotného docela překvapilo, jak klidně jsem to řekl.
„Cože?"
„Řekl jsem, ať vypadneš."
„Ale p-"
„Prostě vypadni!"
„Chci být tady..."
„Ugh... fajn, ale jen- drž hubu a nic nedělej."

Během celé přednášky jsem ho ignoroval, ačkoliv se snažil o nějakou konverzaci. Hned po konci jsem odešel bez jediného slova k němu, ačkoliv se snažil se mnou ještě něco prohodit.

Nějakým způsobem jsem odklepal zbytek dne. Hned po tom, co jsem dorazil domů, jsem se začal chystat na večer. Když se dole ve vstupní chodbě ale zabouchly dveře s velkou ránou, bylo mi jasné, že je Katrin doma a není zrovna nadšená. Rovnou vrazila do mého pokoje.
„Neumíš klepat?"
Baví mě, když je naštvaná a můžu ji provokovat.
„Můžeš mi vysvětlit co kurva děláš?!"
„Chystám se na schůzku, jak vidíš."
„Ale s mojí nejlepší kamarádkou!"
„A kde je problém?"
„Děláš si srandu? Nemůžeš chodit s mou nejlepší kamarádkou!"
„Ale no tak. Copak nechceš, aby byla šťastná?"
„Nikdy jsi o ní zájem nejevil, tak proč to děláš? Je to kvůli mě a Lukášovi?"
„Bez urážky, ale není to nic, co by tebe mělo zajímat."
Ačkoliv začala monolog o tom, jak je to hrozně špatný, vzal jsem si věci a v půlce jejího proslovu odešel z domu.

Po cestě jsem koupil nějakou kytku, aby to vypadalo, že to beru aspoň trochu vážně. Ale musím uznat, že když jsem ji vyzvedl, tak bylo vidět, že se snažila. Vypadala skvěle a ty černý šaty jí slušeli.

•pohled Lukáše•
„Kam že jdeš?"
„Už ti to říkám potřetí. Dan mě pozval na rande."
„A tys to přijala?"
„Samozřejmě. Proč by ne? Je hezkej, milej..."
Nemůžu uvěřit vlastním uším. Je na mě toxickej, nemluví se mnou, vypadá přesně jako někdo, kdo holky střídá jak ponožky a bere moji sestru na rande? A ona to jen tak vzala.
„To nemyslíš vážně, že ne? Jess jen tě využívá. Je naštvanej že se teď tak trochu zase tahám s Katrin-"
„Aha, takže ty můžeš chodit s mojí nejlepší kamarádkou, ale já s jejím bráchou chodit nemůžu? Co s tím máte oba za problém? Sami děláte to samé."
„Ale já ji jen nevyužívám."
„A z čeho usuzuješ, že on má v plánu mě využít?"
„Já- kurva Jess, copak to nevidíš? Jak se chová? Jak vypadá? Copak jsi slepá? Nebo jsi jen tak naivní a blbá že mu to věříš?"
„Většinu dětství jsi mě ignoroval a teď jsi byl dva roky pryč. Myslím, že nemáš právo na to, komentovat s kým se tahám. A co. Třeba jsem naivní. Aspoň on má o mě zájem, když tobě jsem většinu času stejně ukradená."
Hned potom se ozval zvonek a ona odešla. On mi ještě věnoval ten jeho debilní úsměv. Jestli jí něco udělá...

•pohled Dana•
Nejvíc mě stejně zaujmul Lukáš. Docela mě pobavilo, jak hnusně na mě koukal, když jsem si pro ní došel. Baví mě ho provokovat. Kor když s tím nic neudělá. A to ještě neví, že jeho malá, nevinná sestřička domů už tak nevinná nepřijde.

Vzal jsem ji na víno a na jídlo. Pak jsme se šli projít. Mám trošku blbej pocit z toho, že tohle dělám prakticky jen z pomsty. Beru ji jako rodinu, je milá, vtipná a šíleně roztomilá. Ale když on může chodit s mou malou sestřičkou, já můžu s tou jeho. Vzal jsem jí kousek za město k jezeru, kde jsme si chvilku jen povídali a u toho pili víno.
„Proč jsi vlastně na Lukáše tak hnusnej?"
„Dlouhá historie... jsou prostě věci, co mu nemůžu odpustit."
„Například?"
„Nechci tě tím zatěžovat. Neřeš to."
„Dobře... promiň."
„Pojď. Hodím tě domů."
„Už?"
„Máš něco jiného v plánu?"
Přitáhla se ke mě a políbila mě. V tu chvíli moje svědomí povolilo a přeci jen jsem dodržel svůj původní plán a zatáhl to dál. Domů se tak vracela s míň upravenými vlasy a s malými rudými flíčky přes celý krk a hruď. Půjčil jsem jí aspoň záložní mikinu, co jsem měl v autě. Odvezl jsem ji domů a jen co jsem zastavil před jejich domem, Lukáš vyšel ven a čekal na ni venku s ne úplně přívětivým výrazem. Na konec večera jsem jí otevřel dveře a tentokrát polibek přišel z mé strany. Nebyl z toho nadšenej a šlo to vidět, ale před jeho sestrou mi přes hubu dát nemohl, tak jsem si užil tu provokaci.
„Uvidíme se zítra. Dobrou noc."
Hned potom jsem odjel. Ještě ve zpětném zrcátku jsem viděl jak kolem něj prošla a úplně ho odignorovala.

Prošel jsem vstupními dveřmi.
„Jsem doma!"
Hodil jsem klíčky do misky vedle dveří a vydal se do kuchyně nalít si trochu vody. Jen co jsem se otočil, přede mnou už stála poměrně naštvaná Katrin.
„Přijdeš si normální?!"
„Přeju hezkej večer i tobě. Naše schůzka byla fajn, děkuju za optání."
„Co jsi s ní dělal? Kde jste byli? Proč jste byli pryč tak dlouho?"
„Na nic z toho ti nemusím odpovídat a ty nemáš jediný právo mě vyslýchat a zvyšovat na mě hlas."
„To myslíš vážně? Jak velkej idiot musíš být, abys využíval moji nejlepší kamarádku jen protože tě sere můj přítel?"
„Tímhle tónem se mnou mluvit nebudeš-"
„Mlč. Lukáš už mi všechno řekl a dle tvého krku soudím, že mi nelhal. Přijdeš si normální? Ojet mi nejlepší kamarádku jen protože ty máš zraněný ego? Máš blbej pocit z toho, že on se o mě narozdíl od tebe zajímá a stará se o mě tak, jak si zasloužím? Ne tak jak ty, kterému jde jen o sebe samého. Nebo si snad něco kompenzuješ?"

Takže já se o ní celý ty roky nestaral? To myslí vážně? Moje nervy už tohle nezvládly a jen co to dopověděla jsem jí dal facku.
„Doufám, že si na sebe pyšná. Když ti přijde, že jsem se o tebe nikdy nestaral tak fajn, teď se už o sebe můžeš starat sama. Takže školu si od teď platíš sama, stejně jako zbytek věcí. Osobního řidiče už ti taky dělat nebudu a je mi jedno jak se ráno dostaneš do školy. Na konci měsíce od tebe očekávám nájem, nebo se vystěhuješ."
Hned po tom jsem odešel k sobě. Po těch letech, co jsem se o ni staral a chránil ji mě to docela hitnulo. A dost bolí i fakt, že stojí na jeho straně. Ale to už jí nemůžu mít za zlý, když neví, co se stalo a co je její skvělej přítel zač.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Děcka žijuuu! :O
Konečně mám zas víc času, tak jsem si říkala, že bych mohla udělat comeback který nikdo nečekal :D.