blue for boys, pink for girls

2. -Promiň Thomasi.

Tommym celý den proudí zvědavost ale bohužel se otoho od své kamarádky moc nedozvídá. Luke pro něj tedy zůstává po celý školní den záhadou. Ví jen to, že chodí o ročník výš, s Cass se zná jen díky tomu, že jejich rodiče jsou kamarádi, kteří nejspíše bydleli dříve v Německu a teď jsou tady, v zapadákově Velká Británie.

Když čekají na zastávce na autobus, který je odveze, pro mladého bruneta bohužel, domů, připojí se k nim pan záhadný. „Takže ty jsi Thomas?" Zeptá se ledovým hlasem a pousměje se. Tommy se zmateně podívá kolem, ale je zde jen on, Cassie a nějaké holky z nižšího ročníku, které si věmňují své sexuální zážitky, nic co by stálo za řeč.

Rozpačitě přikývne a také se pousměje. „Jo.." Zamumlá.

„Já jsem Luke." Tommy kývne, zkousne si ret. Je si tak strašně moc nejistý a tak strašně moc by si chtěl Lucase prohlédnout. Jeho oči ovšem běhají všude možně po okolí a na chlapci se zastaví vždy nanejvíc na pár vteřin.

Cass potom začíná konverzaci o škole, uvádí Luka trochu do obrazu a Tommy se sem tam připojuje a snaží se působit co nejvíce přirozeně ale podle všeho působí spíše jako žralok ve sladkovodní vodě.

Když autobus přijíždí, Cass se podaří sednout si na volné místo. Vedle ní je ještě jedno. Luke se podívá na Tommyho, Tommy na Luka. Ani jeden si nesedá.

„Sedni si."

„Ne, to je dobrý, ty si sedni."

„Ne to je v pohodě vážně, sedni."

„Ne, já stejně za chvíli vystupuju."

Ukončí Tommy debatu a tak oba zůstávají stát. Cass je pozoruje, potom se zaculí a opět začíná o něčem mluvit. To Tommy ale ignoruje, protože Luke se teď věnuje naplno blondýnce a tak si ho může konečně pořádně porohlédnout.

„Tak zítra Tommy!" Ozve se najednou dívčí hlas a luskne mu před očima. Dochází mu, že autobus stojí, že je čas vystoupit a také, že se na něj Luke i Cassie dívá. Zrudne, jeho obličej připomíná velké, rudé rajče. Jak dlouho se na Luka takhle díval? Jak dlouho se Luke díval na něj. Sakra.

-

Když se konečně dostává domů, usměje se. Jeho rodiče ještě domů nepřišli a tak si sebere jen v lednici něco k jídlu a zmizí do pokoje, kde zapíná notebook, jeho oblíbenou skupinu a plánuje zbytek odpoledne strávit na notebooku se sluchátkami v uších a ve své jiné realitě, která je mnohem lepší než ta hnusná atmosféra, co se vleče už od vchodových dveří až k nim do bytu.

Luke Kaiser vám odeslal/a žádost o přátelství

Tommy se koukne na upozornění, které se mu objevilo před pár vteřinami na známé sociální stránce.

Chvilku přemýšlí, potom žádost potvrzuje, co by se tak mohlo stát.

Luke: Ahoj, doufám, že ti svou přítomností ve tvých přátelích nebudu nějak vadit!

Tommy: Ahoj, myslím, že s tím budu stejně muset nějak žít, když budu v tvé přítomnosti i ve škole.

Luke: Hah, no jo. Poděkuj Caroline, bez ní bych tě těžko našel Tommy.

Tommy: Je to Cass.

Luke: Promiň Thomasi...

Tommy se zlostně podíval na notebook. Co to s ním hraje za hru? Myslí si, že si může jen tka přejmenovávat lidi a přejmenovávat jeho? Je to snad další človíček, který sbírá přátelé, aby se mohl chlubit počtem 'To se mi líbí' na jeho profilových fotkách? Tak to potom pozor, on takový není, nikdy takový nebude. Luke je možná na první pohled tajemný, na druhý pohled je to ovšem jen další člověk chtějící pozornost ostatních, snažející se působit skromě. Dává tohle vůbec smysl? Nno a, i když nedává, Tommy mu nedá to co chce, tu radost mu neudělá.

Luke: Tommy? Promiň, přece se neurazíš kvůli svému jménu. Víš kolik slavných se jmenuje Thomas?

Luke: Tommyyyyy