cože?

35 1 0
                                    

Time skip o 3 dny a všichni ví že Hunter zmizel

Pohled Willow

Camila byla hodně vyděšená a nervní a byla na nás trošku naštvaná že jsme ji to neřekli hned ten den
„ Willow?... Co budeme dělat!? Už to jsou 4 dny!" Panikařla Amity
„ jak to mám vědět!?" Zařvala jsem a chtěla jsem brečet
„ holky!? Proč jste mi to neřekli?" Zeptala se nás Camila a já ji odpověděla že jsme nechtěli dělat starosti ale jenom jsme to zhoršili a začala jsem brečet
„ ach jo... " Řekla Camila a objala mě... Amity byla hodně v hodně v šoku. Luz, Gus a Vee hledali všude po městě a každou chvíli nám dávali vědět co a jak... Vždy to zatím byl neúspěch a já už si nevěděla rady protože se mi ztratil někdo koho miluju... První mojí tátové a teď Hunter... Mám opravdu velký strach
„ půjdu se projít... Není mi moc dobře..." Řekla Amity a byla na odchodu ale já ji chytla " už jsem ztratila jsem Huntra nemůžu ztratit i tebe... " Řekla jsem jí a ona se trochu začala klepat „ promiň..." Řekla provinile Amity „ když už... Tak půjdu s tebou" řekla jsem jí a ona přikývla. Tak jsme se oblékli, vzali boty a šli jsme ven
„ co když už ho nikdy nenajdeme?.." řekla Amity a já jsem ze sebe nevydala ani hlásek protože jsem si to taky říkala a zakopla jsem o něco
„ v pohodě?" Zeptala se mě Amity
Zvedla jsem se a přikývla jsem, hned po tom jsem se podívala o co jsem zakopla... Byla to Huntrova bota a já na chvíli přestala dýchat... Zvedla jsem ji „ někde tady je... Cítím to" konečně jsem ze sebe něco dostala a Amity se na mě podívala zaražene
„ to jako fakt?" Zeptala se mě a já opět přikývla a jsem začala přemýšlet
„ vidím že přemýšlíš" řekla Amity
„ jo..." Odpověděla jsem a zněla jsem jak kdybych s ní nechtěla mluvit a ona zmlkla a byla ticho
Začala jsem prohmatavat zem a Amity na mě koukala jak na s prominutím debila a na jednou jsem něco nahmatala

pohled Huntra

Šel jsem do odchodu pro mlíko... Bylo to hustý tolik věcí atd atd... Když jsem šel z obchodu přes park tak se dá říct že jsem se propadl do země...

Viděl jsem jen černo ale po chvíli jsem viděl i něco jiného..
Bylo to jak kdybych byl v jiné dimenzi... Neměl jsem absolutně žádný tušení kde to jsem a jak jsem se sem dostal... Všude byla voda? Nebo prostě nějaká tekutina kterou jsem nemohl identifikovat...
Viděl jsem občas jen černou siluetu která kolem mě běhala
„ haló?... Kdo je to?" Zvolal jsem ale nic se neozvalo tak jsem šel směrem přede mě... Vypadalo to že je to nekonečný... Začínal jsem panikařit
„ kde to jsem!? A jak dlouho tu jsem!?" Hodně jsem panikařit a nevěděl jsem co dělat tak jsem začal běhat a pak jsem o něco zakopl a já hodil držku a tak jsem začal nadávat a podíval jsem se co o jsem zakopl a nic tam nebylo takže jsem byl zmatený a pak se tam objevila ruka a tak jsem ji chytl a zatáhl za ní a stáhl jsem si ke mně

Pohled Willow

Když jsem něco tahmatala tak mě to stáhlo dolů a najednou jsem se objevila někde úplně v jiném světě.
Začala jsem křičet protože jsem nevěděla co se děje
„ Willow?..." Říkal mi známý hlas... Podívala jsem se kdo to je protože jsem si tím nebyla jistá
„ Huntre?" Řekla jsem
„ ano?..." Řekl Hunter a já ho okamžitě jsem ho objala protože jsem měla o něj mega velký strach
„ tak moc jsi mi chyběl!!" Řekla jsem a po tváři mu tekly slzy
„ huh? Jak dlouho tu už jsem?" Zeptal se mě a já mu odpověděla že už skoro 4 dny...
„ huh!? To jako vážně?... Připadalo mi to jako 5 minut" řekl a najednou mě zase něco zatáhlo za ruku... Byla jsem si sto pro jistá že to byla Amity.
Chytla jsem Huntra za ruku a hned jak jsem ho chytla tak nás Amity vytáhla
„ Willow! Jsi v pořad... Huntre! Jste oba v pořádku!!?" Zeptala se nás Amity která byla úplně rozklepana
„ já nemám tucha co se stalo" řekla jsem a podívala jsem se na Huntra který byl úplně v šoku.
Šla jsem k němu blíž a dala mu pusu na čelo
„ už to bude dobrý jo?" Řekla jsem
„ vím jak se dostat zpátky na vroucí ostrovy..." Řekl a já s Amity jsme se na sebe podívali
„ jak!?" Řekli jsme obě na ráz

*Hunter jim řekl vše potřebné*

„ takže tu někde je titánska krev!?" Zvolala Amity a Hunter přikývl
„ fajn... Zítra to prozkoumame... Ale teď půjdeme domu a všechno to vyřešíme... Hunter si potřebuje odpočinout a my taky..." Řekla jsem a oba souhlasili

To je chujovina 🥲 a je to cringe 🤌 ale tak snad vás to trochu pobavilo

láska v sázce Kde žijí příběhy. Začni objevovat