Hope Mikaelson 》CZ《

#1- One more thing.

,,Hope vstávej! Přijdeš pozdě do školy!" volal na mě táta. ,,No jo!" zavrčela jsem. To mám snad za trest! Co jsem komu udělala?! prohnalo se mi hlavou. Rychle jsem se oblékla a šla dolů do kuchyně. Tam jsem si vzala jablko a pak jsem kráčela na chodbu.

Nasedli jsme do auta. ,,Tati, já chci jezdit do školy na longboardu jako Sarah a Shawn." stěžovala jsem si. ,,Víš že je to nebezpečné, pokud máš tu věc na kolečkách sebou tak na ní můžeš jet ze školy. Páč pro tebe příjde Marcel, tak za tebou poběží." zasmál se táta a zastavil u školy.

,,Tak ahoj zlatíčko." obejmul mě táta a odjel. Šla jsem za Shawnem a Sarah. ,,Čau, co máme první hodinu?" ptala jsem se. ,,Fyziku. Nechceš si dneska vyjít?" navrhl mi Shawn. Buď budu mít celé odpoledne bojový výcvik se strejdou Elijahem nebo pudu se Sahwnem. ,,Samozřejmě, ráda půjdu." přikývla jsem. ,,Tak se pro tebe ve tři stavím. řekl Shawn a společně jsme odešli na hodinu Fyziky.

První hodina se dala přežít. Druhá také, ale třetí hodinu máme naši třídní učitelku a to je hrůza. Šíleně se nudím a tak si vytáhnu mobil, najdu si na Google obrázek nějakého zombie a začnu kreslit.

,,Mikaelsonová! Daváš pozor?!" zakřičela na mě učitelka.  Přišla ke mě a sebrala mi papír, na který jsem si kreslila. ,,Co to má být?!" znovu na mě křičela. ,,Se v tom nepoznáte?" řekla jsem klidně. V ten moment mě vytáhla učitelka ven ze třídy a přímo do ředitelny.

Učitelka ředitelovi všechno vysvětlila a odešla. ,,Hope obávám se, že budu muset zavolat tvé rodiče." oznámil mi ředitel. ,,Jako oba dva?" vyděsila jsem se. Ředitel jen přikývl a šel zavolat rodičům.

Po chvíli do ředitelny dorazili táta s mámou. Ředitel jim řekl co jsem provedla. ,,To je všechno?" zeptal se klidně táta. Máma do něj drkla loktem.

Nastoupili jsme do auta a máma po mě hned začala křičet. ,,Co to mělo být?!" zakřičela máma. ,,Ale ta učitelka mě naštve, jen se na mě podívá. A ten obrázek ji byl fakt podobnej." musela jsem se obhájit. ,,Vždyť se nic nestalo." protočil táta očima. ,,Nic?! Byla drzá! A to si nesmí dovolovat." řekla mamka přísně. Já vím, že to myslí dobře, ale tohle trochu přehání.

Už jsme byli doma a strejda Elijah mě vítal s otevřenou náručí. Běžela jsem k němu a obejmula ho. ,,Jaktože jsi tak brzo doma?" chytil mě kolem ramen a šel se mnou do obýváku. ,,Kreslila si v hodině a byla drzá!" řekla za mě máma. ,,A co jsi vlastně kreslila?" ptal se táta s úsměvem na tváři. ,,Niklausi! Ještě ji v tom podporuj!" okřikl ho Elijah.

Vytáhla jsem můj výtvor z batohu a podala ho tátovi. ,,Ono je to té učitelce vážně podobné." zasmál se táta. ,,Příjde ti to směsné Klausi?! To je ta tvoje výchova beru si jí sebou do zátoky!" řekla máma. ,,Co je na mé výchově špatného?! Jedna pitomá poznámka svět se nezboří! A do zátoky? Jen přes mou mrtvolu!" zavrčel táta. Máma se urazila a odešla.

Seděla jsem na posteli se sklopenou hlavou, v tom přišel do pokoje táta. ,,Copak se děje zlatíčko?" ptal se starostlivě. ,,Já nechci do zátoky. Mě se nelíbí to prostředí a...nemám ráda Jacksona. Hlavně proto tam nechci být ani na minutu." řekla jsem smutně. ,,Neboj se, ani bych tě tam neposlal. Nikdy! A Jacksona nemá rád nikdo." zasmál se táta.

,,Jo, a tati? Můžu jít v 15:00 ven se Shawnem?" udělala jsem na něj psí oči (to vždy zabere). ,,Ale ve tři máš bojový výcvik." ,,Ale tati!" povzdechla jsem si. ,,No tak dobře, ale ten kluk je prostě divnej." protočil táta očima. ,,No tak Nicku, nech ji. Prostě se s tím smiř, že má první rande." přišla do pokoje Rebekah. ,,To není rande!" zdůraznila jsem. ,,Nechápu čeho se bojíte, je mi 14." pokroutila jsem hlavou. ,,Fajn, ale ve 20:00 budeš doma." poručil táta.

•Zazvoní zvonek•

Otevřít šel Elijah. ,,Dobrý den, je Hope doma?" zaslechla jsem ode dveří. ,,Jistě,  pojď dále. Počkáš na ni tady." řekl Elijah a odešel. Seběhla jsem schody dolů ,,Ahoj, tak kam jdeme?" usmála jsem se. ,,Třeba do parku." navrhl Shawn a vyrazili jsme.

Sedli jsme si na lavičku a povídali si. Shawn je moc milý a ráda si s ním povídám. ,,Kde je vůbec Sarah?" ptala jsem se. ,,No, ta je někde na nákupech. A vlastně, jsem chtěl jít jen s tebou." přiznal se Shawn. ,,Aha. A proč si chtěl jít jen se mnou?" vyptávala jsem se.

,,Víš, mám tě rád víc než jako kamarádku a známe se už dost dlouho Tak jem tu to chtěl říct. A něco jsem ti donesl. " podal mi prodlouhlou krabičku.

Otevřela jsem ji a byl v ní nádherný náramek se srdíčkem. ,,Ten je nádherný! Děkuju Shawne." vykřikla jsem a obejmula ho. Pustila jsem Shawna abych si ten nádherný náramek mohla zapnout. ,,Ukaž, já ti to zapnu." usmál se Shawn a zapnul mi náramek. ,,Chtělo to něco lepšího než růži." dodal Shawn. Jen jsem se usmála

Zvedli jsme se z lavičky a dále se procházeli parkem. ,,Máš mě taky ráda?" podíval se na mě Shawn. ,,Ano, strašně moc." řekla jsem a usmála se na něj. Vytáhla jsem z kapsy mobil. ,,Už budu muset jít." oznámila jsem a vydali jsme se z parku pryč.

Stáli jsme před parkem a dívali se na sebe. ,,Nemám tě doprovodit?" ptal se Shawn. ,,Ne nemusíš, kdybych věděla, že to bude rande, tak bych si oblékla něco jiného." zasmála jsem se. ,,Vždyť ti to sluší, seš nádherná v čemkoliv. Tak dobrou noc." řekl Shawn a odešel.

,,Ještě jedna věc." otočil se Shawn a šel ke mě. Položil ruce na mé boky, rozhlédl se kolem sebe ma políbil mne. Byl to ten nejlepší polibek. ,,Teď už vážně dobrou noc." usmál se Shawn a šel směrem domů.
Když už Shawn nebyl v mém dohledu hybridí rychlostí jsem se rozběhla domů.

Doma všichni přivítali a Beca mě hned táhla ke mě do pokoje. ,,Tak co? Jaké to bylo?" vyptávala se. ,,No...normální. Prostě jsme si povídali." odpověděla jsem. ,,A teď pravdu." přišel do pokoje táta a za ním Elijah. ,,Vždyť to je pravda." obhajovala jsem se. ,,Vážně? A co ten náramek?" řekl Elijah a ukázal na mou ruku. ,, Nah! Seš hroznej!" řekla jsem. Teď už mi nezbývalo nic jiného než jim to říct.

,,Takže to bylo rande." řekla Rebekah. ,,Nejspíš jo." přikývla jsem. ,,Já jsem to říkal! Ten kluk prostě..." zavrčel táta. ,,Niklaus má prvdu Hope, neměla by ses s ním setkávat." pronesl Elijah. ,,Proč ne? Protože za chvíli bude mít víc pohlavního styku než ty bratříču?" ušklíbla se Rebekah a já jsem se začala smát. ,,Jen přes mou mrtvolu!" nesohlasil táta.

,,Tati, vždyť o nic nede. Byla to jen jedna pusa, proboha. Je to úplně normální." řekla jsem. ,,Vážně s ním nic víc nemáš?" podíval se na mě táta. Pokroutula jsem hlavou do nesouhlasu. ,,Dobře, už běž spát. Ráno vstáváš do školy." poručil táta, obejmul mě a i se svými dvěma sourozenci zmizel z mého pokoje.

Pak už jsem šla jenom do sprchy a šla spát...