17. Je můj

56 2 0
                                    

Adam s Tobíkem odešli do zázemí plazů a želv nikdo tam nebyl zatím tedy ne. Adam dal Tobíkovi papíry aby si aspoň kreslil, než půjdou za Sid.
Tob: ,, Mě tohle nebaví já bych se radši koukl na želvy "
Ad: ,, Dobře tak pojď"
Tobík šel k Adamovi ten ho dal trochu výš, aby se pokochal želvami. Protože je malej a moc by neviděl, kdyby stál na zemi, ale takhle vidí líp.
Adam s Tobíkem si to spolu náramně užili ze začátku se to zdálo, že to nebude super či tak něco. Ale ke konci to bylo úžasné teď si Tobík kreslil a Adam dělal papíry.
Do doby dokud někdo nepřišel a to byla Alena ta je z ochranky, Adamova kámoška zůstala udiveně stát ve dveřích.
Al: ,, Adame není to syn Sid tedy Anči?"
Ad: ,,Je ale je i můj já jsem totiž jeho táta"
Al: ,,To jako fakt?"
Ad: ,, Fakt"
Al: ,, Tak to tedy gratuluji to je super, a co bude dál?"
Ad: ,,To netuším nejdříve to musím vše promyslet"
Al: ,, Dobře tak se hlavně rozhodni správně jo?"
Ad: ,,Jasně"

Jak se Adam rozhodne?

Setkání Kde žijí příběhy. Začni objevovat