26. Omluva

69 2 0
                                    

Ráno se Sid probudila v nemocnici na pokoji dalo by se říct, že se vyspala docela dobře. Hlavně se jí ulevilo že je v pořádku a i její dítě, spíš jí utkvělo v hlavě ta Daniela. Je možné že se nic nestane ale za to co jí provedla by měla jít do vězení to ne že ne.
Chvíli jen tak přemýšlela, že si ani nevšimla sestry, která jí přišla zkontrolovat a donesla jí i snídani. Po snídani jen tak polehávala ikdyž se jí to moc nelíbilo, nejradši by pracovala v zoo dokud tedy může.
Po chvíli někdo zaklepal přemýšlela kdo by to mohl být Adam jí neřekl, že by se stavil ale třeba je to překvapení.
S: ,,Dále"
Dovnitř ale místo Adama vstoupil někdo jiný a tou byla Daniela. Sid zbystřila posadila se v posteli a, když tak si položila prst na tlačítko, kterým přivolá sestru.
S: ,, Co ty tady chceš? Nestačilo ti že si mě sem dostala máš tu potřebu mě zabít nebo co?"
Dan: ,,Ani jedno tedy jen jsem se ti sem přišla omluvit"
S: ,, Slyším dobře omluvit ty mě?"
Dan: ,,Ano omluvit omlouvám se za vše co jsem ti provedla snad mi časem odpustíš a přeji ti vše dobré s Adamem"
S: ,, Děkuju není to od tebe nějaký trik že ne?"
Dan: ,, Není Adam mi řekl buď se ti omluvím nebo k tomu trestnímu oznámení přidá i ublížení na zdraví"
S: ,,To díky Adamovi si tu? Jinak by si nepřišla co?"
Dan: ,, Tak nějak teď už se do vás nebudu montovat"

S tím Daniela odešla a Sid si mohla lehnout a odpočívat ulevilo se jí a taky to dala vědět Adamovi. Ten byl rád a s Břéťou se domluvil na stažení toho trestního oznámení.
Bude už klid nebo se ještě něco stane?

Setkání Kde žijí příběhy. Začni objevovat