New Alfa

Kapitola 9

-Ve škole-

Aaaaaa! ^-^ :33 Já sedím vedle Kameho. Sice se ted moc nemůžu soustředit, ale Mary nebo možná i Mia mě to pak doučí.

-Tajná skrýš-
-Tak v 5 odpoledne-
(Nevím jak popsat místo, když je tajné...tak prostě tajná skrýš)

"Mluv!!!"
"Dělej!!"
Křičeli na mne ty dva podivný tupci...nedivím se, že jsou tu jen na špinavou práci.

"No tak už nám to řekni!"
"Jste snad natvrdlí?! Vždyť jejich alfu zabil váš šéf! Je to pár měsíců!!"
Už jsem to nemohl vydržet. Už jim nebudu pomáhat i kdyby mě měli zabít!
Musím se odsud dostat. Zbývá mi jen doufat, že i toho nezemřu...

-Pohled jednoho z poskoků-

Když jsem šel toho kluka zkontrolovat nebyl tam. Jen prázdná pouta vznášející se ve vzduchu...
Počkat...co, že říkal Rory o tom klukovi...něco o jeho schopnostech...

-Jeho pohled-

(Sice už asi stejně víte kdo je ona záhadná bytost, kterou využívají, ale kdyby náhodou ne nechci prozrazovat)

Ted mám šanci! Dostat se do hlavičky tohohle imbecila by neměl být problém..

-Přibližně o hodinu později u Jas doma-

Někdo zvoní...hmmm je skoro osm večer kdo by to mohl být? Mary jela s za sestřenicí a Mia je na chatě...

Sešla jsem po schodech ze svého pokoje a zámořila ke dveřím.

To co jsem uviděla po jejich otevření jsem nečekala ani v nejdivnějším snu.

Na prahu ležel Kame. Byl pomlácený a pohublý.
Vypadalo to, že ke v bezvědomí. Rozhlédla jsem se kolem. Nikde nikdo... rychle jsem to zvedla a táhla dovnitř.

Ještě, že rodiče nejsou doma.

-Kame-

Když jsem se probudil ležel jsem na veliké posteli u zdi překrásného pokoje.

Bíle povlečená peřina mi sahala až po nos. Pomalu jsem se posadil.

Rány jsem měl omotané obvazy a vypadali velice dobře ošetřené.

Na nočním stolku vedle postele ležela sklenice s mlékem par sušenek a vzkaz.

Šla jsem nakoupit něco k večeři. Určitě jsi ještě slabý. Zůstaň tedy prosím ležet. A neodcházej. Měla bych strach.
Jas
PS. : Kdyby jsi hledal záchod je v místnosti přímo naproti pokoje.

Takže to byl opravdu dům Jas. Myslel jsem si to. Ta nezaměnitelná okouzlující vůně....a pocit přítomnosti vlkodlaka...na ni se nedá zapomenout.

Tak jsem konečně napsala další díl. Omlouvám se, že tak dlouho nevyšel...měla jsem hodně učení a tak. Navíc i když jsem se nad příběhem snažila přemýšlet moje myšlenky se většinou zatoulaly k někomu...Teda něčemu jinému... budu se snažit vydávat častěji...
S láskou Taji