New Alfa

Kapitola 28

-Stiles-

Stál jsem na místě neschopen jakéhokoliv pohybu. Nevěřil jsem tomu co se teď stalo. Tohle se přeci nemohlo stát. Ne. Nevěřím tomu. Nemůže být mrtvá. Prostě nemůže. "M-mio...." ozvala se tiše vedle mne Mary. Podíval jsem se na ni a na Jas. Byli na tom asi stejně jako já. Stáli tam a z očí jim stékaly slzy. "Ne...ne ne ne ne....t-to ne....Mio...." hlesla tiše Jas. Najednou začala hrozně křičet, chytila se za hlavu a upadla na zem. "Jas!" Mary se pokusila ji uklidnit. Ale Jas najednou přestala a omdlela. Mary spadla chvíli po ní a začala sebou cukat. Co se to tu sakra děje!

-Mia-

Probudila jsem se na zemi ve svém pokoji. Co se to sakra stalo? Mžourala jsem chvíli po pokoji a pak jsem se otočila k jedinému zdroji světla, kterým byl můj notebook. Ležel na zemi mezi dekami a polštáři. Hrál zrovna trailer na pátou sérii Teen Wolf. "Mary?" šťouchla jsem do Mary, která spala vedle mě na zemi kousek od ní Jas. "Mmm? Proč mě budíš?" promnula si oči. "Nevím...měla jsem hrozně živý sen." Pomalu jsem vstala a sešla jsem z patra dolů to obýváku kde byl Keichi a dělal nám popcorn. "Ty žiješ!" usmála jsem se šťastně a pevně ho objala. "No..ano. Nepřišla velká špagetová příšera a nezabila mě během těch asi čtyř minut co jsme se neviděli." usmál se a pohladil mě po hlavě. "Cože? Já...měla jsem strašně živý sen.." zmateně jsem se posadila na židli a celý sen mu převyprávěla. O tom jak jsme se tam poznali, o Jonathanovy, o tom jak zemřel, jak jsem poznala Lydii a Stilese a Scotta, o tom jak jsem se zbláznila..jak jsem se zabila. Nakreslila jsem mu i Jonathana. Protože ten mi nějak uvázl v hlavě a nemohla jsem se zbavit představy jak nás pronásleduje. "Byl to jen špatný sen." usmál se Keichi a objal mě. "Odnesu ten popcorn do pokoje." podotkla jsem a šla nahoru. Když jsem vešla do pokoje Mary a Jas se bavili o tom co se jim zdálo. Přidala jsem se k nim a zjistili jsme, že se nám zdálo úplně to samé. Jen jsme každá viděla situaci ze svého pohledu. Keichi po chvíli přinesl ještě druhý popcorn a a všichni jsme si tedy zalezli do dek a pustili si film.

Po čtvrt hodině zazvonil zvonek. "To budou naše pizzy!" zvolala šťastně Jas. "Konečně" usmála jsem se, vzala peníze a šla pro naše vytoužené jídlo. Otevřela jsem dveře a tam stál poslíček s dvěma krabicemi pizzy a zamyšleně koukal do sněhu. "Děkuji tady jsou vaše peníze.." natáhla jsem k němu ruku s penězi a on zvedl hlavu. "Jonathane?" zarazila jsem se. "Ahoj Mio" usmál se "myslela jsi si že, mi utečeš?"

Jeeej a toto prosím je konec tohoto fanfiku. Pokud jste se dočetli až ke konci máte můj obdiv. :D Vydržet tolik gramatických chyb...fuuu...moc mě mrzí a snažím se aby jich moc nebylo, ale znáte to...ony se vždycky schovají, když to po sobě čtete. Také se chci omluvit za pomalé vydávání kapitol, ale nějak postupem času ubývalo inspirace.

Děkuji, že jste si na můj příběh našli čas a doufám, že se vám líbil :3

U nějakého jiného mého příběhu načtenou

S láskou

Taji :3