Amélie
Ráno jsem se probudila a vedle mě ještě spal Severus. Vstala jsem z postele, udělala si ranní hygienu a šla se převlíct.
Vzala jsem si na sebe černé šaty, černé boty na podpatku a vlasy navlnila. Na líčení jsem se vykašlala. Změnila jsem si vlasy a oči na černo a byla jsem nachystaná.
Mezitím se vzbudil Sev. Společně jsme vyrazili na snídani. Všude bylo ticho. Jen křik nějakého chlapce byl slyšet.
,,Pusťte mě! Nic jsem neudělal!" Křičel. Derek. Museli ho chytit.
Když jsme dorazili k velké síni, vedli ho z ní ven. Se Severusem jsme se zastavili a koukali. Díval se na nás. Rychle jsem si změnila vlasy i oči na přírodní barvy a hned zase zpět na černo.
,,Amélie?" Řekl mě jméno.
,,Prosím? Já nejsem žádná Amélie. Jsem Ella Mária Snapeová." Zamračila jsem se a Severusovi cukaly koutky při pohledu na jeho výraz.
,,Jste blázen." Řekl Austin a i jemu cukaly koutky. Odvedli ho a my se vydali do velké síně.
,,Dobrý nápad. Na to že se o blondýnkách říká že jsou blbý, ty jsi chytrá." Uznal Severus.
,,Díky." Poděkovala jsem. Nasnídali jsme se a šli se Severusem učit. Dneska na obědě se rozloučím a jako Ella Mária Snapeová se vypařím.
-------
Máme tu oběd a ve velké síni čekáme než budeme všichni. Když nikdo nechyběl, stoupla jsem si.
,,Prosím o chvilku pozornosti." Poprosila jsem všechny. ,,Já bych vám jen chtěla oznámit že jsem se rozhodla odejít a cestovat po světě. Proto doufám že se vám bude dařit a chci vám popřát hodně štěstí." Usmála jsem se a sedla si.
Ozval se velký nesouhlas ale nemohli s tím nic dělat. Ella Mária Snapeová z Bradavic mizí a pokud to nebude nutné, v životě už se tu neukáže.
Najedla jsem se a bez Severuse zmizela do jeho komnat. Začala jsem si balit své věci a převlíkla se. Vzala jsem si na sebe černý crop top s planetkou, světle modré džíny, bílé niky s řetízkem, černý pásek s řetízkem, dva prameny navlněných vlasů jsem sepla dozadu, zbytek nechala rozpuštěný a do nosu dala piercing.
Vlasy a oči na přírodno a byla jsem hotová. Teď ještě počkat na Severuse a můžu jít. Zmenšila jsem si kufry a strčila je do kapes. Severus do půl hodiny dorazil.
,,Už jdeš že?" Zeptal se.
,,Ano. Už jsem tu moc dlouho a hlavně mi chybí kamarádi. Derek tu už není, nemá mi kdo ublížit. Alespoň ne tak jako on." Odpověděla jsem.
,,Tak se měj." Usmál se.
,,Nashledanou profesore. Dejte mi vědět až se dozvíte kdy bude soud." Rozloučila jsem se a odešla.
Konečně svoboda. Došla jsem do společenské místnosti kde všichni seděli a mlčeli.
,,Amélie!" Vykřikl někdo a všichni se na mě podívali. Vstali, rozběhli se ke mně a začali mě objímat.
Nechápala jsem co se děje. Hned když se mě ale začali ptát kde jsem byla, došlo mi to řekla jsem že doma a že jsem potřebovala pár dní o samotě.
Potom jsem si odnesla věci do pokoje a vrátila se do společenky. Všichni už si povídali a usmívali se.
Nevěděla jsem co dělat a tak jsem se vrátila do pokoje kde jsem začala vybalovat věci. Když jsem vybalila, lehla jsem si na postel a usnula.-------
Probudil mě Daniel s tím že je večeře. Vstala jsem tedy a i s ním se vydala na večeři. Po večeři jsem došla na kolej, převlíkla se do pyžama a šla spát.
ČTEŠ
Jak bývalý Nebelvír k jedné princezně přišel
FanfictionNa začátek bych chtěla říct že příběh se odehrává po druhé kouzelnické válce a spousta postav neumřela a spousta věcí je jinak než v knihách a filmech. Vyskytují se 15+ části na které neupozorňuji, vulgarismy a násilí. Oproti mým dalším příběhům je...