17. 2.
AmélieDneska je středa a máme soud s Derekem. Vstala jsem z postele a začala se chystat. Je sedm a soud máme v deset.
Vzala jsem si na sebe černé šaty, černé boty na podpatku, na vlasech udělala začátek copu, zapletla to do drdolu, nechala ve předu volný pramen který jsem navlnila, do nosu dala piercing a šla na líčení. Hnědé stíny, černá linka a řasenka.
Byla jsem hotová a bylo půl deváté. Vzala jsem si tedy snídani kterou mi přinesl skřítek profesora Snapea. Když bylo devět, přehodila jsem si přes ruce koženou bundu a šla k profesorovi.
,,Můžeme?" Zeptal se profesor který na mě čekal v ředitelně aby jsme se mohli přemístit.
,,Ano." Odpověděla jsem. Společně jsme se přemístili na ministerstvo. Než jsme našli soudní síň kde se soud konal, bylo skoro deset. Sedli jsme si na lavice a čekali.
,,Odpovídej jen na to, na co se tě ptají." Zašeptal profesor. První vypovídal Derek a pak já.
,,Slečno Leroyová, řekněte nám prosím jak tohle všechno začalo." Vybídl mě ministr.
,,Druhý den školy, hned po večeři se porval můj kamarád s Derekem. Dostala jsem je od sebe a svého kamaráda bránila. Derek mi dal facku, což jsem si samozřejmě nenechala líbit a vrátila mu to. Strhla se další rvačka kterou přerušil náš profesor. Šli jsme s ním do kabinetu kde nám dal školní test." Odpověděla jsem.
,,Dobrá. Co se dělo během trestu?" Zeptal se ministr.
,,Ze začátku nic. Ale asi třetí den, když jsme šli do hradu, mě natiskl na strom a vyhrožoval mi. Když jsem odmítala jeho nabídky, použil na mě Crucio. Když jsem souhlasila, přestal mě mučit a odešel. Když jsem byla v hradě, potkala jsem profesora Snapea. Věděl že nejsem v pohodě a tak mě dovedl do jeho kabinetu kde se mě ptal co se stalo. Ze začátku jsem mu to nechtěla říct ale on to že mě postupně dostal. Od té doby mi pomáhal." Odpověděla jsem.
--------
Máme po soudu a já jsem šťastná. Derek skončil v Azkabanu na doživotí kvůli Cruciu a já jsem volná. Nemusím se o nic starat.
,,Potřebuju ještě na příčnou. Musím někomu něco říct." Oznámila jsem profesorovi který nás přemístil. Šla jsem do obchodu dvojčat. Byli tam a tak jsem si vzala Freda do soukromí.
,,Co tu děláš?" Zeptal se.
,,Musím ti něco říct. Je to důležité a je pro mě těžké o tom mluvit. Takže mě prosím nepřerušuj." Poprosila jsem ho.
,,Dobře." Přikývl.
,,Na začátku školního roku jsme se dozvěděli, že se u nás bude pořádat turnaj tří kouzelníků. Přijel Kruval a krásnohůlky. Hned ten den jsem se poprala s jedním chlapem z Kruvalu a dostala s ním školní trest. Při trestu se odehrálo něco, o čem se hovoří velmi těžko. Mučil mě jen kvůli tomu abych s ním chodila. Zprvu jsem odmítala ale jen aby mě přestal mučit jsem souhlasila. Tohle všechno se dozvěděl Snape díky nitrozpytu a začal mi pomáhat. Všechno se začalo řešit ale tak, aby o tom ten kluk nevěděl. Vyhrožoval mi totiž, že jestli to někomu řeknu, zabije mě. Jednoho dne, když jsem seděla u jezera mě ale zatáhl do lesa a znásilnil mě. Pomocí náramku, který mi hned na začátku dal profesor, jsem ho zavolala a on mě zachránil. Bohužel mě ale stihl znásilnit. Začala jsem se vydávat za ženu profesora Snapea s tím, že jsem byla skoro kopií jeho. Černé vlasy, černé oči, černé oblečení. Tuhle naší hru jsem řekla jen Danielovi. Mezitím co jsem hrála tuhle hru, jsem se s ním rozešla a na vánoční prázdniny odjela domů. S Danielem jsme potom šli sem, kde se mě pokusil zabít. Od té doby víš co se dělo. Když jsem odešla, hned druhý den Dereka chytili pracovníci ministerstva a moje hra na Ellu Máriu Snapeovou skončila. Mohla jsem být zase Amélie. Amélie kterou znali a která je jejich zmijozelskou rebelkou a oblíbenkyní. Dneska proběhl soud. Dereka zavřeli na doživotí a já jsem volná a šťastná." Odvyprávěla jsem mu celý příběh a rozbrečela se. Musel to vědět.
Koukal na mě a nevěděl co říct. Když to alespoň trochu zpracoval, objal mě.
,,Jak mohl tohle udělat mojí princezně?" Zeptal se a také mu ukáplo pár slz.
,,Nebreč Freddie." Usmála jsem se, odtáhla se a dala mu pusu. ,,Promiň ale už budu muset jít. Je pozdě." Omluvila jsem se a vstala.
,,Dobře. Jen ti chci ještě říct, že ti to moc sluší." Pochválil mi vzhled.
,,Děkuju." Poděkovala jsem. On si stoupl, sehl se ke mně a dal mi pusu. ,,Ahoj." Rozloučila jsem se.
,,Ahoj." Rozloučil se taky a já odešla.
Společně s profesorem jsme se přemístili do Bradavic. Když jsem došla do společenky, už tam byli všichni a hned když mě viděli, přestali si povídat. Čekali na to co jim řeknu.
,,Je v Azkabanu." Oznámila jsem jim.
,,A co ty?" Zeptala se Ruby.
,,Nic. Jsem volná a bez starostí." Odpověděla jsem a Zmijozelští začali jásat. Nakonec někdo z kluků přinesl alkohol a začali pít. Já jsem si také dala nějaké panáky. Asi pět. Potom jsem šla do pokoje kde jsem se převlíkla do pyžama a šla spát.
ČTEŠ
Jak bývalý Nebelvír k jedné princezně přišel
FanfictionNa začátek bych chtěla říct že příběh se odehrává po druhé kouzelnické válce a spousta postav neumřela a spousta věcí je jinak než v knihách a filmech. Vyskytují se 15+ části na které neupozorňuji, vulgarismy a násilí. Oproti mým dalším příběhům je...